Veverušákova poradna

Ahoj, jde o to, že já bych chtěla s mojí třídou do Paříže a rodiče mě nechtějí pustit. Udělala jsem vše pro to, aby mi dala paní učitelka lístek na zájezd do Paříže, ale rodiče to nechtějí podepsat. Co mám dělat?

Ahoj, chci ze zeptat, co dělat když mám pocit, že už jsem v životě ztratila vše, co se dalo a nic už nejde vrátit zpátky.

Dobrý den, chtěla bych se jenom krátce zeptat na to, zda se, samozřejmě pokud někoho redakce najde, ještě někdy do budoucna hodláte vrátit ke starému způsobu soutěžení, kde se člověk zároveň mohl podívat na obrázky nebo přečíst si básničky popř. příběhy i od ostatních soutěžících? Děkuji za odpověď.

Ahoj,začala bych asi takto - jsem holka, je mi třináct a asi jako každá v mém věku řeším své tělo. Už od mala nejsem žádné tintítko, nejsem však ani obézní. Zkrátka holka "krev a mlíko". V mojí rodině jsou takové holky/ženy úplně všechny. Sama svoje tělo mám ráda a líbí se mi na něm spousta věcí. Problémem je jiná věc - společnost ve které se pohybuji nějak nepřijala, že opravdu nehodlám měnit sama sebe a to, v čem žiji celý život a zamilovala jsem si to. Není to tak, že bych neměla přátele (mám jich docela dost, holek i kluků, někteří kluci už mi i řekli, že se jim líbím), ale vyskytuje se spousta lidí, kteří to prostě tak nějak nevydýchali. Proč mají všichni potřebu hodnotit a kritizovat ostatní? Každý člověk je přeci krásný, krásný svým způsobem. Nejhezčí na člověku je pro mě jeho duše a to, jak se chová k ostatním.Prostě, když je někdo ochotný a milý, ikdyž s pár kily navíc, bude mi mnohem příjemnější bavit se s ním než s nějakou "krásnou", ale arogantní nánou.Ne všichni to tak ale mají a právě tito lidé dokážou velmi ublížit, přičemž si to dobře uvědomují.Otázkou tedy zůstává PROČ?PS:vlastně to není ani tak problém, spíš jen obecné zamyšlení...

Co to jako je?