Děda Zdvořáček těsně před koncem dubna něco ve sklepě, ve své dílničce kutil a celým domem bylo slyšet broušení, pilování a bušení. Babce Babánkové to stále vrtalo hlavou a ráda by se ho přeptala : „Co to bude, až to bude ?“ Měla k tomu příležitost 30 Apríla nebo snad lépe česky dubna.
Stála rozkročená, přesně jako všichni ostatní, obkročmo nad rohem židle, ze které postupně zvedla těžkou kovovou krabičku a rukavici. Poslepu si ji natáhla na levou ruku, lehce posunula nohy a srovnala rovnováhu. Jsem připravená.
Skupina kočkodanů Dianiných, která obývá nový Pavilon evoluce už od srpna loňského roku, se úspěšně rozrůstá. Všechny chovné samice zde zabřezly a dvě z nich už i porodily.
A někdy je taky vidím, když se jim chce ukazovat se mi. Hrají mi film, ve kterém dělají, co chci. Bavím se tím, zdaleka ne každý to má tak jako já. Jsem originál - mezi vrstevníky – kolegům se to stává docela běžně. Ono to vlastně není až tak neobvyklé, jak to teď vypadá.
Ono se není ani čemu divit. V podstatě je to šlechtična. O původu těchto v uvozovkách aristokratech se vedou diskuze až spory. Přou se o ně totiž dvě země - Írán a Spojené státy americké. Navíc se do toho ještě zamotalo Turecko, ale to je spíše spojeno s angorskými kočkami. Zpět k Peršankám. Spadají mezi dlouhosrsté kočky. Právě druh z USA má tzv. peke face neboli pekingský obličej.