Může se stát, že se vás nevidomý člověk zeptá na cestu. Chcete pomoct, rukou ukážete směr, ale rychle si svou chybu uvědomíte a je vám to hloupé. Vůbec nevadí, když se chováte přirozeně. I nevidomí mezi sebou používají věty typu: „podívej se na tohle", „omrkni toto". Oni se přece také dívají, jen trošku jinak, rukama, sluchem, intuicí a svou vlastní zkušeností.
Pár nejmenších zástupců velkých koček odchovává v ostravské zoologické zahradě dvě mláďata, která přišla na svět 22. listopadu loňského roku. Jsou to samičky a jejich odchov zatím probíhá dobře.
Přestože film Máj už dávno nepatří mezi nejnovější, k jeho shlédnutí jsem se dostala až teď.
To je česká kouzelná byť málo známá pohádka, zfilmovaná v roce 1998 na motivy příběhu Miloše Macourka. Pyšní se hvězdným obsazením, zajímavými, přestože dnes už možná přežitými triky, skvělým scénáristou, který ví, co „tím chtěl autor říci“ a režisérem Václavem Vorlíčkem, který má na úspěchu také velký podíl.
„Tak teď už se vážně zlobím!", bouchla rukou do stolu pohádka. „Nikdo mě nemá rád!" Lidem jsem dobrá leda o Vánocích nebo Velikonocích. „Mám to ale trápení! Dřív si mě vyprávěli každý večer před spaním.