Národní divadlo
Snad každý z nás ví, jak vypadá a někteří do něj třeba zavítali na představení. Komu se to ještě nepoštěstilo, vypravil se do prvního českého kamenného profesionálního divadla na exkurzi se školou.
Dlouhé přípravy, abychom před průvodkyní nevypadali jako úplní nevzdělanci a teprve pak nastal den D. Sraz byl až v Praze před divadlem. Zima zalézala pod vrstvy oblečení a lehce sněžilo. Nebylo se kam schovat, takže nezbývalo než čekat, až prohlídky divadla začnou. Naštěstí jsme patřili mezi první objednané skupiny toho dne.
Cesta k základním kamenům - průvodkyně na nás vychrlila fakta, která nikoho nezajímala. Znali jsme všechny podrobnosti už předem z hodin češtiny a dějepisu. Ti, co by se snad o divadlo chtěli zajímat trochu víc, neměli šanci prohlédnout si veškeré materiály, které byly k dispozici. Průvodkyně nás ostrým tempem hnala dál, z hlediště do lóží, haly a ven.
To všechno za 80 korun… na seznámení to nebylo špatné, ale teď bych se ráda sama vrátila k základním kamenům a všechno si skutečně pečlivě prohlédla.