Pokynul několika mužům, kteří na vyzvání přistoupili k němu a zeptal se jich: „Kde se usídlili?“ Hlas měl strohý, ale ne nepřátelský. Mluvil rázně, jako rozený vojevůdce a přestože byl ještě spíš chlapec, než dospělý muž, nikoho nenechal na pochybách, že je schopný knížectví vést a udržet i proti mocnějším nepřátelům.
Ovšem možná někteří nevědí, že se nože dělí. Obvykle je to podle toho, na co se používají. Základ je pochopitelně ten univerzální. Bývá z ušlechtilé oceli s masivní čepelí. Už z názvu je patrné, že s ním jde pokrájet v podstatě cokoliv. Takový univerzál je dobrý hlavně na maso a i na zeleninu. Dalšími poměrně známými noži jsou takové ty, jak mají pilku.
Právě v tomto okamžiku jsem zahlédl kyvadlo. Na první pohled by nikoho zrovna dvakrát nezaujalo. Takových kyvadel na kusu železa musel vidět dvanáct do tuctu, ale tohle bylo přesto docela jiné…
Když se řekne jméno Mel Blanc, tak nejenom dětem, ale ani dospělým se nevybaví o koho jde. To je ovšem velká škoda. V Americe je to totiž legenda dabingu. Celým jménem Melvin Jerome Blank, později Blanc, se narodil třicátého května 1908, jak už bylo řečeno, ve Spojených státech Amerických, v Kalifornii, konkrétně v San Franciscu. Byť byl Američan občanstvím, tak na něm nebylo nic amerického, což je mimochodem u většiny amerických herců.
V zasedačce, ozdobené fotografiemi nejnovějších cukrárenských výrobků, se sešli zástupci zdánlivě bezvýznamného potravinářského koncernu. Přední muži v oblecích se netvářili nijak nadšeně, že museli opustit svůj blahobytný život v exotických destinacích, aby konečně vyřešili léta trvající situaci: neschopnost podniku proniknout na celosvětový trh s cukrovinkami. Z jejich domovské země jim na už tak tučná konta přibývaly nemalé částky, kdo by neznal jejich nejslavnější výrobek Nervenovy nelepivé žvýkačky s příchutí cukrové vaty, ale vývoz vázl na neoriginálním, těžko zapamatovatelném názvu firmy. Sen zakladatelů se od současné reality nepoměrně lišil.