Články

Po několika letech se opět Veverušáci scházejí se Strážcem přírody, ale v jiném složení. Před necelými deseti lety toto setkání absolvovali naši kamarádi, kteří již k nám na školu nechodí. Dnes jsme to zase my, Veverušáci, děti z 2. oddělení školní družiny, kteří se setkávají se Strážcem přírody panem Ondřejem Vítkem, a s ním i tři pracovníci České televize. Velké a milé překvapení bylo započato ve 13 hodin. Po úvodním slově se ujímá slova pan Vítek, aby nám vysvětlil, co takový Strážce přírody je, co patří k jeho činnosti. Pan Vítek hovoří o mnoha aktivitách, které jsou někdy i fyzicky náročné, u jiných je potřeba umět dobře vysvětlovat, a především mít trpělivost. Samozřejmostí je vysoká odbornost, každý strážce musí složit strážcovské zkoušky.

Uteklo to jako voda a my máme první polovinu školního roku za námi. Právě dnes jsou všichni zvědaví, jak to všechno dopadlo. Za jejich školní snahu obdržely děti vysvědčení, které je hodnocením jejich půl roční práce. Po skončení výuky někteří odchází domů, jiní spěchají do školní družiny. Tady na ně též čeká zajímavá činnost.

Na akci Ledová Praha, na kterou navazují další města v České republice, se vydaly děti z Berouna – Závodí. Ledová Praha byla pořádána již v roce 2001. V roce 2021 se přidala další města. O co vůbec jde? Ledová města poskytují aktivní využití volného času o pololetních prázdninách, vytvoření příležitosti navštívit zajímavá města naší republiky s atraktivními historickými, kulturními, sportovními i vzdělávacími zájmovými místy.

Ten se každoročně koná 2. února. Den je zaměřený na oslavu a zvyšování povědomí o hodnotě mokřadů pro člověka a naši planetu. Den byl vybrán na památku Ramsarské úmluvy o mokřadech, významných pro vodní ptactvo, která byla podepsána 2. února 1971 v iránském městě Ramsar. Česká republika Je smluvní stranou úmluvy od roku 1990 a v seznamu má zapsáno celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi rybniční soustavy – např. Litovelské Pomoraví, Mokřady dolního Podyjí, rašeliniště – Šumavská rašeliniště, Krkonošská rašeliniště, ale i Podzemní Punkva.

Jeho počátek, který začíná po svátku Tří králů, má pevné datum, tak i jeho konec na Popeleční středu. Je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopust byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování. Během něho bylo potřeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vsi vepřové hody. Masopust končí v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu.