Téma, které si vzala za své i naše školní družina. Koniklec je přeci tak výjimečná rostlina. Nejen svým vzhledem, ale také svou vazbou na lokalitu, ve které roste. Jde o jeden z poslů jara, v současnosti stále vzácnější a vyžadující naši pomoc i ochranu. Určitě si zaslouží naši pozornost. Jde o všechno. Zaslouží si naši pozornost, a to proto, abychom koniklec mohli v přírodě dál vídat.
Světový den zdraví byl vyhlášen roku 1950 Světovou organizací zdraví. Každoročně připadá na 7. duben. Tento den je tak připomínkou všem lidem, že by měli neustále pečovat o své zdraví. Tím budou i napomáhat ke zlepšení kvality svého života. organizace zdraví se snaží o snížení nemocnosti a zbytečných úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena na zejména na prevenci. Zdraví je to nejcennější, co máme, sami k sobě bychom měli přistupovat zodpovědněji a s vědomím, že zdraví máme opravdu jenom jedno. Chceme žít plnohodnotný život, ten je třeba žít ve zdraví. Měli bychom si proto již v dětství osvojit zvyklosti a pravidla, díky kterým si udržíme pevné zdraví co nejdéle.
V letošním roce připadly na 6. dubna. Tento den je též nazýván „zelený čtvrtek“. V tento den by měl být jídelníček hlavně zelený. Družina využila volného dne, a když se má jíst něco zeleného, my jsme si zvolili „zelenou procházku“ do Alkazaru. Vždyť současná příroda se již také velmi zelená. Již jsme se všichni těšili, neboť po dlouhé zimě opět pobyt v přírodě je pro nás v tomto období tradicí.
Tradicí naší družiny jsou vždy během několika posledních týdnů před Velikonoci tzv. „Velikonoční dílny“. Při našem vyrábění se soustřeďujeme na výrobu dekorace pro „velikonoční svátky“. Letos to nebylo opravdu jinak. Dnes je již konec!
Stalo se po tom, co se křesťané snažili v Evropě prosadit svou víru. Toto období bylo vloženo do období jarní rovnodennosti. V tomto čase Evropané slavili příchod jara. Velikonocům se u nás stále říká Pašije. Velikonoce se slaví vždy v první neděli po prvním jarním úplňku.