Poslední srpnovou sobotu otevřela brněnská zoologická zahrada na Mniší hoře další novinku letošního roku - průchozí expozici klokanů. Prvními návštěvníky nového výběhu byly děti z Fondu ohrožených dětí Klokánek Brno, které se zároveň staly jejich prvními adoptivními rodiči.
Ve zprávách vysílali reportáž odněkud z Velké Británie. Při pravidelných pozorováních zaregistrovali několik stovek podivuhodných kruhů na polích. Neobvyklý úkaz popisují zprávy i v historii, určitě se s ním setkávali lidé odnedávna, jenom je nikdo detailně nepozoroval a nevedl o nich žádnou evidenci.
Panenka Barbie může být vším, čím si jen bude přát – mořskou pannou, princeznou, kosmonautkou, vílou nebo třeba filmovou či hudební hvězdou. Její svět je opravdu pestrý.
Teda, někdy. Umí racionálně myslet, dokáže psát, počítat a taky se smát. Už několik tisíc let se považuje za pána tvorstva a je jenom na něm, jestli se i tak bude i chovat. Zvířata to potom, aspoň se zdá, mají v životě jednodušší. Třeba už v případě odskočit si na záchod. Oni si odlehčí tam, kde potřebují a jdou dál. Zato my urychleně hledáme místnost, které se říká záchod, klozet, toaleta, WC, 00, latrína, kadibudka a ještě několika způsoby, které nemůžu publikovat na dětském webu.
Tmavá a černě sametová. Na nebi se rozsvítily tisíce jasných hvězd a v dálce je možné zahlédnout záblesky ohňů. Kolem ohňů se roztančilo několik indiánských mužů. Říká se jim rudí bojovníci. Jejich svalnatá těla jsou v dostatečné vrstvě pomazaná tukem, to aby se zvýraznilo válečné pomalování. Plameny ohně dává jejich tělům zvláštní lesk. Indiánská píseň se nese daleko do okolí, snad jen hukot řeky Mississippi by ji mohl přerušit.