Jeřábi táhnou…
Jeřábi podstupují poměrně dlouhé migrační lety a je zajímavé vědět, kam se tito majestátní ptáci z různých regionů stěhují. Sledování v Evropě je především možné pomocí barevného značení. V loňském roce se podařilo v ČR označit 12 jeřábů, což je maximum, co se za jednu sezónu kdy podařilo. Vůbec poprvé byli označeni i dva mladí jeřábi pocházející z Broumovska a díky tomu víme, že zimují v jihozápadní Francii, v rezervaci Arjuzanx. Tam se na sklonku loňského roku konala i devátá mezinárodní konference Evropské jeřábí skupiny, které se účastnila i specialistka na jeřáby ze Zoo Ostrava.
A kde tráví zimu dva mladí jeřábi vybavení GPS-GSM vysílačkou od Zoo Ostrava, která se výzkumu našich jeřábů již dva roky věnuje?
První, který byl okroužkován již v roce 2017, strávil svou první zimu nedaleko hnízdiště na Českolipsku. Jelikož se jeřábi učí svou migrační trasu od svých rodičů v prvním roce života, dalo se očekávat, že stráví i druhou zimu na stejném místě. Po většinu roku se zdržoval v Sasku, kudy protahuje i většina jeřábů ze severních Čech, což víme díky značení barevnými kroužky. Ale namísto toho, aby se s nimi vydal na cestu směrem k jihu, přesunul se na začátku prosince na česko-polsko-německé trojmezí. Do Čech se nakonec na zimu skutečně vrátil, ale úplně jinam, a to na Pardubicko a Kolínsko. Jeřáb zde létá ve společnosti dalších dvaceti jeřábů za potravou na pole, kde se v loňském roce pěstovala kukuřice, a dají se tam stále najít zbytky po sklizni. V oblasti je sněhu jen málo, proto si jeřábi dokáží najít na polích dostatek potravy i v zimních měsících. Tento jeřáb ale není jediný, kdo v hejnu nosí vysílačku. Zdržuje se zde ještě jedna rodina s mládětem, které je rovněž označeno barevnými kroužky a zároveň vysílačem a pochází z Lotyšska. Je to vůbec poprvé, kdy byl na území ČR zaznamenán lotyšský jeřáb!
Druhé označené mládě je původem ze Slezska, kde se vylíhlo v loňském roce. Byli jsme napjati, zda využije stejnou migrační trasu, tedy zápodoevropskou, jako jeřábi pocházející ze severních Čech, nebo se vydá směrem východním, protože jeho první cesta vedla sto kilometrů přímo na sever. Ale potom se přeci jen vydal západním směrem přes Německo do Francie a strávil nějaký čas u řeky Loire, kde nocoval ve společnosti několika tisíc jeřábů v nivě řeky, což je v Evropě výjimečný úkaz. Potom se vydal dále na jih, po několikadenním odpočinku v Arjuzanx překonal Pyreneje a doletěl do Španělska, kde je do teď.
Proč jeden jeřáb zůstává doma a druhý táhne přes tisíc kilometrů daleko? To zatím nevíme, ale díky vysilačům se snažíme poodhalit některá další tajemství jejich života a napomoci tak jejich ochraně jak na hnízdištích, tak během migrace.
Podrobnější informace o tom, jak jeřábi žijí, kde se vyskytují, co dělají v zimě a kudy táhnou na zimoviště, se můžete dozvědět na přednášce, která se uskuteční ve středu 6. února v ostravské zoologické zahradě. Markéta Ticháčková, terénní pracovnice Zoo Ostrava, která se posledních 10 let jeřábům intenzivně věnuje, představí výsledky barevného značení pomocí trojbarevných kódů, ale samozřejmě i pohyb jeřábů s vysílačkami. Dozvíme se také, kolik druhů jeřábů je na světě, proč jsou například bíle zbarvené druhy ohroženější a že každý z nás může jeřábům pomoci, když budeme např. upřednostňovat přírodní materiály před plastovými.
Přednáška začne v 16 hod. mimořádně ve výukovém centru zoo.