Dny evropského dědictví
Muzeum hlavního města Prahy se tradičně připojuje ke Dnům evropského dědictví a 9. září zpřístupňuje některé své objekty pro veřejnost zdarma. Bude otevřena hlavní budova muzea, Zámecký areál Ctěnice, Podskalská celnice na Výtoni, Novomlýnská vodárenská věž a dům U Zlatého prstenu. Zcela výjimečně bude v rámci Dnů evropského dědictví otevřen dům Na Kocandě, kde Muzeum hlavního města Prahy provádělo archeologický průzkum. Komentovaná prohlídka v domě Na Kocandě je zaměřena na archeologický nález brány sv. Valentina, která byla součástí opevnění Starého Města.
Prohlídka v domě Na Kocandě se uskuteční v 10 a ve 13 hodin a povede ji Bc. Vladimír Hendrych.
Návštěvníci výstavy Od nitě ke košili v domě U Zlatého prstenu budou mít možnost seznámit se se středověkým textilním a barvířským řemeslem. Komentovaná prohlídka se uskuteční v 16 hodin.
Hlavní budova muzea se návštěvníkům otevře od 9 do 18 hodin a zpřístupněny budou stálé expozice a výstavy První křik, první pláč a Vladimír Boudník.
V Podskalské celnici na Výtoni budou moci zájemci navštívit od 10 do 18 hodin stálou expozici Zaniklé Podskalí a život na Vltavě.
Zámecký areál Ctěnice se otevře veřejnosti od 10 do 18 hodin a mimo stálých expozic nabídne také výstavu ze sbírek muzea Umění kuté v železe.
Dům Na Kocandě
Jméno domu souvisí se starým názvem kupeckých krámů – kotců. Před bránou u sv. Valentina byl trh na len a pazdeří. Pazdeří je dřevěná dužina obsažená ve stoncích rostlin lnu, ze kterých se získávají textilní vlákna. Pro vysokou hořlavost nebylo možné len a pazdeří vozit do města. Výrobky z textilního vlákna byly významnou součástí každodenního života obyvatel středověké Prahy.
Staroměstská hradba a brána u sv. Valentina
Podle kronikářských zpráv byl stavitelem opevnění města pražského král Václav I. Rozsáhlé dílo mimořádných rozměrů bylo realizováno ve dvou fázích. V první z nich, ve 30. letech
13. století, byl vystavěn oblouk opevnění od Vltavy k Vltavě zhruba v trase dnešních ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční. K dokončení staroměstské fortifikace výstavbou hradební zdi proti řece, tj. na severu a západě, došlo roku 1253.
Na jižní a východní straně fortifikaci tvořil 14–20 m široký a 5–9 m hluboký příkop, za ním asi 2 m vysoká parkánová zeď, 11–18 m široký parkán a vlastní hradební zeď. Zeď byla přes dva metry silná a asi devět metrů vysoká. Obranu zesilovalo asi 16 pravidelně rozmístěných hranolových věží.
U hradby proti vodě, která je zachována ve sklepích domu Na Kocandě v Křižovnické ulici čp. 71/I ve výjimečně souvislé délce přes 20 m, zaznamenáváme kromě menší šířky zdiva (cca 1,6–1,9 m) i téměř výhradní užití břidlice a křemence jako stavebního materiálu. Výšku této hradby zde můžeme zatím jen odhadovat. Vzhledem k menší šířce a lépe hájitelné pozici využívající blízký tok Vltavy byla pravděpodobně nižší.
Z městských bran zůstala zachována pouze brána na prvním pilíři Juditina mostu, která je dnes skrytá ve zdivu jihozápadního nároží křižovnických budov v sousedství Karlova mostu. V roce 2017 byla nově odkrytá brána u sv. Valentina v podzemí domu Na Kocandě, která byla původně tvořena jen prostým průchodem bez dalších konstrukčních prvků. Portál brány je vyzděn z pískovce pocházejícího pravděpodobně z lomu na Petříně a původní vozovka z říčních valounů se nyní nachází asi 5 m pod dnešní uliční úrovní. Brána je tak velká, aby stačila na pohodlný průjezd vozu s potahem nebo jezdce na konci.