Téma týdne – les

Soutěž již skončila (18. 6. 2017 23.59).

Chodíš rád(a) do lesa? Máš rád(a) les? S kým nejraději chodíš do lesa? Sbíráš houby? Viděl(a) jsi někdy nějaké zvíře, třeba srnku, veverku? Jak často chodíš do lesa? Namaluj nějaké lesní zvířátko, les nebo třeba oblíbenou houbu.

Téma týdne – les

Pokud chceš vyhrát tuto knihu, tak nám napiš pár veršů, jakkoliv dlouhou povídku nebo namaluj obrázek. Nezapomeň, že tvé příspěvky musí vystihovat toto téma týdne.

Své dílo pošli na *** soutěž již skončila *** a nezapomeň připojit své celé jméno a adresu, abychom Ti v případě výhry mohli odměnu zaslat.

Příspěvky, které nám zasíláte

  • 18. 6. 2017, Naty ŠevčíkováBázlivý zajíček
  • 18. 6. 2017, Vladimíra Komendováveršík
  • 17. 6. 2017, Děti z kroužku Šikovné ručičky, školní družina při ZŠ Mozartovanaše muchomůrky »vítěz soutěže«
  • 17. 6. 2017, Jana Mičováobrázek
  • 17. 6. 2017, Matýsek, 4 roky a maminkaLesní školka
  • 17. 6. 2017, Petr Műller, 6 letobrázek
  • 16. 6. 2017, Kubík Tomekveršík
  • 15. 6. 2017, Sofinka Mirgová, 6 letobrázek
  • 15. 6. 2017, Jana Plecháčováveršík
  • 15. 6. 2017, Andrea Šmídováveršík
  • 14. 6. 2017, Pokorná Olgaveršík
  • 12. 6. 2017, Kubík Šťastnýobrázek

Bázlivý zajíček

Žil byl jeden zajíček, ale nebyl to jen tak obyčejný ušák, byl to bázlivý zajíček. V noci se bál usnout, vše ho probouzelo.

Jednou, když se stmívalo a zajíček chtěl ulehnout do svého pelíšku u lesa. Už ho zase něco probudilo. „Co je?“ „Húúú…“ Prapodivný zvuk se ozýval pořád a pořád. Ne a ne utichnout. „Takhle neusnu,“ říkal si zajíček. „Húúúú…“ Ten zvuk se pořád přibližoval a zajíček se hrozně bál. „Húúú…, zajíčku, proč ještě nespíš?“ Byla to stará sova, která letěla nad lesem a okolo pole, aby se ujistila, že všichni spí. Tedy kromě našeho ustrašeného zajíčka. „Jé,… ahoj sovo… proč nespíš?“ divil se zajíček. „No, protože my sovy v noci nespíme.“ „Jé, tak to bych taky chtěl, já se totiž v noci bojím usnout… Vždy mě něco probudí.“ „Aha, no tak já ti pomůžu a zavolám všechny sovy na pomoc,“ pronesla rozhodně sova. „Dobře,“ zaradoval se zajíček. A sova letěla a letěla a nakonec se s ní vrátily všechny sovy z lesa. Sovy zajíčkovi pomohly a postavily mu malý domeček z dříví,mechu, šišek a kamínků.

Od té doby vždy, když sovy letí, vidí, jak zajíček hezky spí ve svém malém příbytku. A zajíček se už nebojí.

Naty Ševčíková

V lese krásné ticho je,
zvěř se dobře pozoruje
když se dobře díváme,
spoustu věcí poznáme,
uvidíme srny,veverku i mloka,
taky hřiby,muchomůrky i kozáka,
v lese se chováme tiše,
jeho krása je balzám naší duše

Vladimíra Komendová

Lesní školka

Chodím do školky lesní,
o tom se Vám ani nesní,
kolik zážitků a dobrodružství zažíváme,
když v lese si denně užíváme.

A kolik známe rostlin a stromů,
většinou se nám nechce ani domů.
A hrajeme si s klacíky a listím,
doma pak říkáme mámě: až se vyspím,

do školky lesní zase utíkáme,
s ostatními dětmi se přivítáme
a další den v lese si užíváme.

Matýsek, 4 roky a maminka

V lese jsem pořád, máme chatu na kraji lesa. Zvířátka tam jsou, ale ta velké nzase tak moc často ne. Není to dlouho, když jsem šel do lesa omrknout houby, které opravdu ještě nerostou, najednou šramot v houští. Docela jsem se polekal, nikoho jsem nevviděl, až na cestu z křoví vyskočila srnka. Překvapení jsme byli oba, ani srnka nečekala žádnou společnost, chvilku váhala, skoro jsem se chystal na ni sáhnout, ale pak si to rozmyslela a skočila přes cestu mezi stromy. Od té doby ji vyhlížím, kdyby se chtěla skamarádit, tak já jsem připravený.

Kubík Tomek

Do lesa je chodit ve dne lepší,
za noci tam čarodějnice svoje rejdy tropí.
Ty hodné sbírají léčivé byliny,
bludičky se snaží dostat lidi do bažiny.

Dají se tam potkat lesní zvířata,
srnky, ježci, klidně i ptáčata.
Vyhýbejme se bludnému kořenu radši,
těžce by se hledala cesta zpátky.

Jana Plecháčová

V lese je plno krás
V ozvěnách slyším svůj hlas
Sleduji zvířata, sbírám jedlé houby
Ty stromy jsou zde už nespočet doby

S rodinou poznáváme lesní svět
Kdykoliv sem smíme jet
V lese najdeme lásku i štěstí
Na zemi leží spadané listí

Mají duši, dávají nám lepší život
Svobodné jsou, není kolem nich žádný plot
Budou zde dál, každý má tajemství
Kdo ví, jaké mají poselství

Andrea Šmídová

Do lesa já ráda chodím, je to moje radost,
je tam krásně, stromy šumí a klidu je tam dost.

Na houby a na borůvky, vyrazím já ráda,
děti beru vždycky sebou je to prostě paráda.

Občas když jsme potichu i zvířátka vidíme,
to se potom spolu hodně divíme.

Zajíčky a srnky, ty už dobře známe
i veverku v lese občas potkáme.

Různé ptáčky posloucháme a je nám moc hezky,
do lesa chodit budeme a na přírodu nikdy nezapomeneme.

Pokorná Olga

Autor:
Vydáno: