Soutěž s Maxipsem Fíkem

Soutěž již skončila (30. 11. 2014 23.59).

Chceš získat moc krásný komplet nahrávek Maxipsa Fíka na 3CD? Stačí nám zaslat obrázek či vymyšlenou povídku nebo básničku, ve které se bude vyskytovat hlavní hrdina pohádky tedy samotný Maxipes Fík.

Soutěž s Maxipsem Fíkem

Vytvořte jakýkoliv obrázek, na kterém bude Maxipes Fík, malovat můžete pastelkami, vodovkami, prostě čím Vás napadne. Obrázek pak nascenujte nebo vyfoťte.

Povídku či básničku můžete zaslat jakkoliv dlouhou, stačí klidně i čtyři řádky, hlavní je, aby se v ní opět vyskytoval Maxipes Fík.

Svá díla posílejte na *** soutěž již skončila ***.

Nezapomeňte připojit svoje celé jméno a adresu, abychom Vám v případě Vaší výhry mohli odměnu zaslat. 3CD Maxipes Fík - Komplet získá jeden výherce, kterého z došlých příspěvků vybere redakce. Svá dílka posílejte nejpozději do 30. 11. 2014.

Maxipes Fík – Komplet

Autor Rudolf Čechura, výtvarník Jiří Šalamoun, vypravěč Josef Dvořák a skladatel hudby Petr Skoumal se nad Maxipsem Fíkem sešli ve šťastné chvilce, kdy se rodí nesmrtelné dílo. V interpretaci mluvícího obrovského psa, maličké holčičky Áji a jejího rozumného tatínka vytvořil Josef Dvořák jednu ze svých nejpopulárnějších hereckých kreací. Rudolf Čechura, inspirován skutečným bernardýnem, který nehodlal přestat růst, či Jiří Šalamoun kresbami psa, schopného například doskákat na pružinách svému pánovi pro noviny, nasměrovali seriál k výjimečnosti a Petr Skoumal vše završil skvělou znělkou.

Odměnu do soutěže věnoval Supraphon. Děkujeme.

Příspěvky, které nám zasíláte

VýherceVýhru získávají děti z Berouna, gratulujeme.

Fík a tanečky

Bylo ráno a Fík se vzbudil. Ája říká Fíkovi, že se bude v Edenu tančit. „Jó Ájo?“ diví se Fík. „Ano Fíku, a když se to bude konat dnes, tak tam půjdeme na tanečky.“ Říká Ája. „Mami, tati, půjdeme na tanečky?“ Ptá se Ája. Maminka odpovídá: „ Tak dobře, tak tedy jdeme? Jóoo.“ Jdeme do Edenu. Za chvilinku jsme na místě. Vcházíme dovnitř, zdravíme se navzájem a náhle se nás někdo ptá: „Jdete na tanečky? Tak račte dál.“ Vcházíme do sálu, zdravíme všechny známé i neznáme a zůstáváme na kraji. Po chviličce se rozcvičíme a pokračujeme v tancování. Líbilo se nám to a proto každé úterý chodíme na tanečky do Edenu.

Lucie Přádová, Medvědi – 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Fík a jeho narozeniny

Tuhle jednoho dne seděl Fík ve své boudě a měkkém pérovém gauči a jako když ho někdo očaroval. Ája se přišla podívat, proč je tu takový klid. Což většinou nebývá. Viděla Fíka sedět jako pecka, která právě spadla ze stromu, jak si zrovna čte její narozeninové přání. „Co je?“ ptá se Ája zvědavě. Fík se na ní podívá, jako by mu ulétly včely a povídá: „Já bych chtěl taky narozeniny!“ Tak se Ája poradila s tatínkem a maminkou, jestli může mít Fík také narozeniny a jestli jim nevadí, že tu budou pobíhat samí psi. Rodiče říkají, že ne, ale ať tu moc nezlobí. Tak zavolají páníčky a paničky všech Fíkových psích kamarádů. Všechno bylo už připravené a Ája šla za Fíkem. „Všechno nejlepší,“ říká Ája. Fík zvedl hlavu a povídá: „To je nějaký vtip?!“. „Ne, řekla Ája. Dnes máš narozeniny.“ Fík vyskočil a šel radostně ven. Najednou viděl všechny své kamarády a začali si hrát. Na babu, na schovávanou. Potom šli na oběd. Byly buřty. Všichni si pomlaskávali si zase hrát. Fík dostal od tatínka pivo a od Áji pusu na čelo, od maminky velký psí dort. Všem moc chutnal. A Fík na to: „Už se těším na další narozeniny.“

Maruška Hirnerová, Medvědi – 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Fík a princezna

Bylo, nebylo, ale ono přeci jen bylo. Maxipes Fík a Ája šli ven. Fík se ptá Áji: „Existuje princezna?“ Ája mu odpověděla, že samozřejmě ano. Fík praví: „A tak já ji chci tedy vidět!“ Ája samozřejmě souhlasila, ale klade si podmínku. „Nu dobře, ale musíš mi říci kletbu.“ „A jakou?“ Ptá se Fík. „No to ti teď řeknu. Bim, bam, už chci mít tu princeznu. A to bylo príma. A kolem se objevilo mnoho dětí. Mezi nimi i princezna. Ája říká: „Fíku, ta je krásná, co?“ A Fík ani neví, na co se ho Ája ptala. „A kdo“, ptá se Fík. „No přeci ta princezna.“ „A budeš si s námi hrát, ano?“ Ptal se Fík. A tak Ája, Fík a princezna si společně hrají, a jestli jsou tam ještě nyní, hrají si až do teď.

Lucie Přádová, Medvědi, 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Můj nejlepší zvířecí kamarád je pes,
a není to obyčejný pes, je to maxipes!
Obyčejné psí jméno Fík má,
spoustu legrace nám všem dává.
Cestujeme s ním do pohádky,
rychle tam a rychle zase zpátky.
Ája je taky kamarádka naše,
obě nosíme stejné modré mašle.
Kamarádi to jsou naši výborní,
a jsou na nás všechny moc hodní.
Praštěné nápady oba dva mají,
a krásně si s námi vždycky hrají.

Romanka Jarošová

MAXI dobrodružství z MAXI psem,
zpříjemní nejednomu divákovi celý den.

MAXImální přátelství,MAXImální zábava,
s MAXIpsem Fíkem není nikdy otrava.

Ája je jeho kamarádka člověčí,
jejich eskapády se každému zavděčí.

Pavel Kovačík

Maxipes Fík je jednička,
má ho ráda i moje babička.
Tatínek i maminka,
zkrátka celá rodinka,
na maxipsa Fíka v televizi rádi koukáme
a pěkně se při tom řechtáme.

Monika Pozlerová

Ája učí Fíka malovat

Ája přišla ze školy a řekla doma, že ve škole kreslili. A Fík se ptá: „Jak kreslili?“ „Pojď, já tě to naučím.“ Řekla Ája. Došla si pro tužku, papír a pastelky. Ája začala malovat. Namalovala krásnou květinku. Fík si vzal zelenou pastelku a měl udělat rovnou čáru. Nepovedlo se mu to, místo rovné čáry udělal čáru křivou. „Fíku, zkusíme to spolu.“ Udělali krásnou čáru. Fík povídá: „Teď to zkusím sám.“ Fík udělal krásnou květinu. Ája povídá: „Jéé, Fíku? To je nádhera.“ A byl večer. Fík ani nespal, protože maloval. Ája řekla: „Spi, malovat budeš ráno!“ Je ráno, Ája nejde do školy, protože je víkend. A Fík, co první udělal, začal malovat a Ája s ním. Malovali a malovali, až namalovali Fíka s Ájou. A zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Barbora Konečná, Medvědi – 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Nalezení Maxipsa Fíka

Na konci lesa byla farma, ve které žila rodina jménem Koníčkových. Rodina měla dceru Áju. Jednoho dne našla malá Ája obrovské zvíře. Protože bylo hodné, tak se ho nebála. Z lesa se ozývalo: „Našla jsem koně.“ Tatínek a maminka vyšli a křičeli, že to zvíře je pes. Když se s ním Ája vrátila až domů, rodiče se s Ájou rozhodli, že mu dají jméno Maxipes Fík.

Radimír Popelík, Medvědi – 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Maxipes Fík a vtip za sto…

Byl jednou jeden pes Fík a tomu přišel dopis. V tom dopise bylo napsáno. Pane Fíku, zveme vás do studia Barrandov a pořad – Vtip za sto. Fík pozvání přijal. Jel autobusem. Dojel do Prahy, došel i do studia. Tam jej očekávala již paní průvodkyně, která jej zavedla do ateliéru. Tam řekl několik vtipů na přání. Spíte s otevřeným oknem, jak vám to doporučovali? Ano. Zmizel ten kašel? Ne! Jenom mobil a počítač, pane doktore. Všichni přítomní se zasmáli a Fík pokračoval dál. „Paní učitelka se ptá Pepíčka, jak dělá pejsek. Haf! A jak dělá kočka Anička? Mňou! A jak dělá myška Honzíku¸ klik, paní učitelko! Fík poděkoval a jel domů.

4. skupina, Školní klub, Beroun – Závodí

Maxipes Fík – návrat na scénu

Jednoho dne dlouho po svém putování Maxipes Fík dostal chuť znovu objevovat svět. Ája koupila dvě letenky na Havaj. Ája již byla velká, bylo jí patnáct let a tak se už uměla o sebe starat. Fík už byl starší a chytřejší, ale stále byl veš formě. Let trval velmi dlouho, ale Fíka nemohli pustit mezi pasažéry letadla. A tak musel cestovat ve velké kleci. Chvilku Fík říkal: „Lituji, že jsem tak velký.“ Najednou cítil Fík klesání. Koukl se z okna, viděl, že přistávají na otevřené moře. Vyskočil ze dveří, ale nyní si uvědomil, že zapomněl padák. Spadl do vody, ale letadlo letělo dál. Fík měl štěstí. Udržel se na hladině. Zjistil, že se na hladině udržuje jen díky tomu, že je tak mohutný. Zaštěkal. Ája ho slyšela a porozuměla mu. Řekla si: „Klesáme k hladině moře, a že máme skočit.“ Ale kam? Potom Fík dodal. Haf!“ Ája na to „aha“ na něj bude fungovat jako plovoucí ostrov. Všem řekla, aby udělali přesně to, jako ona. A skočila na Fíka.

3. skupina, Školní klub, Beroun – Závodí

Fík kosmonautem

Jednoho sychravého dne se Fík s Ájou díval na dokument o vesmíru. Fíkovi se vesmír tak líbil, že tam chtěl letět také. Ája řekla, že to může zkusit. Fík tedy souhlasil. Ája mu dala svačinu a on šel. Došel ke kosmonautům a tam započal výcvik. Povedlo se mu to, a tak nakonec dostal jedničku a mohl letět do vesmíru. Zakřičel si juchů, sedl si do rakety a letěl. Když se vrátil zpět domů, tak dal Áje kámen z Měsíce. Fíkovi se splnit sen.

2. skupina, Školní klub, Beroun – Závodí

Fík na olympiádě

Jednoho krásného dne přišel Áje a Fíkovi dopis, ve kterém bylo, že jej zvou na olympiádu. Ta se uskuteční 5. července ve 12 hodin na našem stadionu v Popovicích. A Ája se rozhodla, že Fíka přihlásí. Celá rodina jela na stadion se podívat na Fíka, jak bude soutěžit. Každý se divil, ale všichni účastníci nakonec Fíkovi fandili. A jak to dopadlo? Fík zvítězil.

1. skupina, Školní klub, Beroun – Závodí

Maxipes Fík a čaroděj

Tatínek Áji řekl jednoho dne Fíkovi: „Fíku, jdi na nákup!“ Ale Fík se bál jít sám na nákup a tak se zeptal Áji: „Ájo, šla by si se mnou na nákup?“ Ája odpověděla: „Ráda s tebou půjdu Fíku.“ Tak šli nakupovat a tam byl čaroděj. Ptal se Áji, jestli jí ten pes (Fík) neublížil. Ája řekla: „Ne! A jmenuje se Fík. A je moc hodný. „No nevím, jestli je tak moc hodný, jak říkáš? Nu, ale stejně ti ho zmenším.“ „Zmenšíte? Co zmenšíte?“ řekla Ája. „No přeci toho tvého Fíka.“ „A jak zmenšíte?“ řekla Ája. No tak: „Když řekneš, čáry, máry, fuk, tak se Fík zmenší akorát do tvojí kapsy.“ Tak šla Ája s Fíkem domů a tam to řekl mamince a tatínkovi. Oni řekli, že je to hloupost a tak to tajemství měla Ája a Fík jen pro sebe.

Alžběta Langmajerová, Medvědi – 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Maxipes Fík hledá ztracený míč

Jednou si Maxipes Fík s Ájou hráli i lesa. Hráli si s míčem, který jim do toho lesa spadl. Maxipes Fík ho šel hledat. Potkal tam motýlka a on se ho ptá: „Motýlku, prosím tě, neviděl si tam někde míč?“ Motýlek přikývl a odpověděl: „Ano, viděl, leží tam na stromě.“ Maxipes Fík si ho vzal a Ája měla o Maxipsa Fíka velikánský strach. Bála se, aby se mu něco nestalo. Fík přišel a spolu s Ájou si mohli zase hrát.

Nikolka Ježková, Medvědi – 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Ztracený Maxipes Fík

Byl krásný letní den a já se rozhodl jít s bráškou a rodiči na procházku. Po chvíli chůze jsem uslyšel takové divné naříkání. Náhle jsem před sebou uviděl pejska, který byl hladový a zesláblý. Nějaký zlý člověk ho tu nechal a ještě navíc ke všemu ho přivázal ke stromu. Společně s bráchou jsme ho odvázali a odvedli si domů. Tady jsme mu dali najíst a odvezli ho k veterináři. Pan doktor pejska prohlédl a oočkoval ho. Po příjezdu domů jsme se všichni rozhodli, že už u nás pejsek zůstane a bude se jmenovat Fík.

Oliver Hirsh, Medvědi – 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí

Maxipes Fík

Kdo to funí, kdo to běží?
že by to byl ňákej býk?
Nebojte se, milé děti,
to je jen Maxipes Fík.

Má rád děti, nejradši však,
jednu malou holčičku,
co ve vláskách stále nosí,
velikánskou mašličku.

"Hele Ájo", povídá jí,
budeme si spolu hrát,
Ája mu však přísně říká,
" dnes už musíme jít spát".		"Zítra ráno po snídani,
čekej na mě u dveří,
teď už ale honem spěchej,
utíkáme k večeři".

Fík usíná, usmívá se,
zdá se mu sen barevný,
jak si s Ájou krásně hrají,
bože, svět je nádherný…

Hana Samsonová

Ája dupe: "Já chci pejska!",
u tatínka po něm stejská.
Žadoní a prosí,
odolat tatínek musí.
A tak přinese malé štěňátko,
velký pes z něho vyroste zakrátko.
Ája neumí říct víc, než FÍK,
a tak má jméno MAXIPES -- psík.
S Ájou zažije dobrodružství a i legraci,
jednou za čas s ní sdílí matraci.
Je to jeho nejlepší panička,
Ája je ráda, že jí šel táta pro psíčka.
Maxipes je její nejlepší kamarád -
- on jí přímo miluje-nemá ji jen trochu rád.
Ať je kdekoli, jeho Ája je pro něj nej,
jestli chceš taky pejska, tak si ho přej!

Klára Valová

Maxipes Fík

Fíku, Fíku tajtrlíku,
ty máš vážně velkou kliku.

Ája je tvůj kamarád,
celý dětský svět, tě má rád.

Štěkáš na nás z velké víše,
o tobě se příběh píše.

Mám vás děti hodně rád,
jsem váš dobrý kamarád.

Dám vám tlapku na líčko,
pohladím vám srdíčko.

Lukáš Haratyk

To se takhle ke konci srpna sešli pod žulovou Psí skálou u Bečovských lesních rybníků pejskové a fenečky z celých Čech a že si společně oslaví ten MDP, tedy Mezinárodní den pejsků.

A kolik se jich, panečku, sešlo. Puňťa a Kiki, jen tak černobílí, vždyť byli už předváleční, Dášenka pana Karla Čapka, vyprávěla o těžkém životě štěněte. Taky omluvila neúčast toho pejska od strejdy Josefa, včera s kočičkou pekli dort, nějak se jim nepovedl a pejska dnes náramně bolí bříško.

Štaflík se Špagetkou si stěžovali na dotěrnou vránu, Jonatán zase na nevyzpytatelné kouzlení Macha a Šebestové se sluchátkem. Bez problémů líčil svůj život s Káťou malý Škubánek.

Okolní příroda vytvářela dobrou pohodu, pravda, kandík -psí zub i psí fialky už odkvetly, popínavé psí víno mělo zatím jen zelené listy, ty krásné, hnědé až červené bude mít až později na podzim.

Mezi povídáním si pouštěli repro hudbu - nejčastěji Psích vojáků a Žlutého psa, to aby byli styloví.

Vzpomenuli zahraničních přátel, slavných i méně slavných. Statečného Baryka, Rin-tin-tina, Lasii, Bellu, neopomenuli Benjiho,Hačikó, Bílého Bima-černé ucho, popletu Pluta i dobráckého Beethovena.

Bylo by toho vzpomínání víc, když se za nimi v lese ozvalo:" Je to tady, nebo není to tady?"

"Vodník" vykřikl kdosi ,a všichni si hledali cestu k útěku.

"Ale, kdepak, jakejpak vodník, to jenom pan Pepa Dvořák přestal mluvit jen za hastrmany, ale mluví i za nás, pejsky!" A z lesa se s funěním vynořil nám známý, mistr světa ve skoku pro něco, Maxipes Fík…

"A taky všechny pozdravuje Ája a pan Šalamoun, jo a říkali, že vás mám pozvat příští rok k nám, do Kadaně, kde se budou slavit mé, už ani nevím kolikáté narozeniny. A nepotřebujete náhodou, abysem pro něco skočil?"

Jaroslav Schmidt

Autor:
Vydáno: