Soutěž o krásnou knihu Žirafí máma a jiné příšery

Soutěž již skončila (24. 1. 2016 23.59).

Chcete získat krásnou knihu „Žirafí máma a jiné příšery“? Stačí nám zaslat vlastnoručně nakreslenou žirafu nebo o ní sepsat povídku nebo básničku.

Soutěž o krásnou knihu Žirafí máma a jiné příšery

Žirafí máma a jiné příšery je soubor jednadvaceti bláznivých pohádek, které rámuje příběh o žirafí a sloní mámě. Hrdiny jsou děti, dospěláci, podivné bytosti a všelijaké obludy. Během dobrodružství, která zažívají, se dospělí dostávají do úzkých a z problémů jim pomáhají právě děti. Příběhy doplňují nápadité a hravé ilustrace Martiny Matlovičové.

Obrázek nebo povídku či básničku zašlete na *** soutěž již skončila ***. Nezapomeňte připojit svoje celé jméno a adresu, abychom vám v případě Vaší výhry mohli knihu zaslat. Jednoho výherce krásné knihy „Žirafí máma a jiné příšery“ vybere redakce.

Výhry do soutěže věnovalo nakladatelství Albatros. Děkujeme.

Pokud jste nevyhráli, nebuďte smutní, knihu si můžete objednat na stránkách společnosti Albatros media.

Příspěvky, které nám zasíláte

Bydlí s námi žirafa,
hodná je a krotká,
nekouše a nerafá,
kohokoli potká.

Chce se nechat pohladit
a na krku podrbat,
místo díků olízne mě,
proto mám ji rád.

Je to tvor moc přátelský,
na krku mě vozí,
jen musí mít vyšší chlívek,
než mívají kozy.

Pavla Jaklová

Žirafa je dobrá máma,
to přec není žádná fáma,
žirafí a sloní mládě,
není přeci žádné hádě
příšera je strašidlo, pro každé malé zlobidlo!

Lucie Boučková

Alexandrovo dobrodružství

Bylo nebylo v Africe žila krásná žirafí dáma. Jmenovala se Alexandra. Líbila se skoro každému žirafímu pánovi. Jednou, když se Alexandra šla napít k řece, potkala Davida. Nebyl to žádný urostlý žirafí pán, byl tak středního vzrůstu, a dokonce nebyl ani žádný krasavec. Ale jak ho Alexandra uviděla, hned se do něj zamilovala.

Po pár měsících byla svatba a po roce se jim narodilo žirafí mláďátko. Byl to kluk a jmenoval se po své mamince Alexandr. Ale když se narodil, byl bez puntíků. Žlutý jako slunce. Všichni v okolí se mu posmívali, dokonce i jeho starší bratr. A tak se Alexandr rozhodl, že uteče z domova.

A tak jednoho večera vážně utekl. Běžel, co nejdál mohl. Ale v noci se bál. V Africe jsou velcí a nebezpeční predátoři, kteří by mu mohli velmi ublížit. On byl však tak odhodlaný, že běžel dál a dál. Usnul u starého stromu a spal až do rána.

Zatím ve stádě Alexandra s Davidem truchlili nad ztraceným synem. Přece tu měl vše. Až na lásku a kamarády.

Jak se Alexandr probudil, vydal se dál. Šel, šel a šel, ale v tu chvíli před sebou uviděl tygří mládě. Moc se bál a čekal na nejhorší. Pak k němu tygří mládě přišlo a promluvilo: „Ahoj, já jsem Denis. Nebudeme kamarádi?“ Alex otevřel oči a najednou strach zmizel. Odpověděl: „Já jsem Alex..... Utekl jsem z domova...... Rád se s tebou budu kamarádit, pokud mi neublížíš.....“ Tygr se na něj usmál a přikývl. Tak spolu šli k řece Nil.

U řeky se rozhlédli, ale nevěděli, co je čeká. Sklonili hlavu, aby se mohli napít. Najednou před sebou vidí výtrysk vody a před sebou ohromného aligátora. Nestihli utéct. Aligátor otevřel pusu a za chvíli ji zase zavřel. Začal se smát. Alex ani Denis netušili, co se mu stalo. Řekl jim: „Jmenuji se Lukáš a vy jste.....?“ Alexandr a Denis pomalu zašeptali svá jména a aligátor se jich zeptal, jestli s nimi může cestovat po světě. Samozřejmě, že odpověděli ano. Na ochranu by se jim hodil a ani jako kamarád nebyl špatný.

A tak až doteď chodí po světě trojice kamarádů..... nebo spíše nejlepších kamarádů.

Tereza Šímová, 6.A

ŽIRAFÍ MODELKY

Ze všech zvířat obdivuji,
žirafy ve výběhu,
je jich více, a i mládě,
začtu se do příběhu.

Žirafa svým ladným krokem,
vzbuzuje zájem okolí,
návštěvníci žasnou tiše,
dáma je vskutku osloví.

Vyrovnat se těmto kráskám,
co šarmem obdiv budí,
svým titulem „nejvyšší“,
se rády druhým chlubí.

Ostatním tak ukazují,
jak krk dlouhý mají,
natáhnou se lehce k stromu,
listy rozžvýkají.
Výhodu svou upotřebí,
z výšky super přehled,
jak detektiv na čtyřech nohách,
mapuje terén ihned.

Pozornost jim dělá dobře,
cítí se jak modelky,
díky krku, bystrým očím,
hledí často do dálky.

Hnědé skvrny na těle,
poznávací znamení,
oblek podle dnešní doby,
módní, ten se nemění.

K rodince se přiblížíme,
koukněte, šibalsky mrkají,
potěší i pouhým očkem,
pohledem si nás získají.

Lenka Toušová

Vysoká dáma
žirafí máma
s mámou sloní
příšery honí.
Podivné bytosti
a strašné obludy
zavřou bez milosti
pod zámek do boudy.
A tak dětem pomáhají,
když si s nimi pěkně hrají.

Daniela Nischová

Autor:
Vydáno: