Soutěž o krásné Hurvínkovo CD

Soutěž již skončila (30. 11. 2013 23.59).

Chceš získat moc krásné CD Hurvínek a Funící Billy? Stačí jen na e-mail redakce zaslat obrázek či vymyšlenou povídku nebo básničku, ve které se bude vyskytovat Hurvínek a jeho rodinka.

Soutěž o krásné Hurvínkovo CD

Může se jednat o jakýkoliv obrázek na kterém bude Hurvínek, malovat můžete pastelkami, vodovkami, prostě čím Vás napadne. Následně obrázek nascenujte nebo vyfoťte a zašlete na *** soutěž již skončila ***.

Povídku či básničku můžete zaslat jakkoliv dlouhou, stačí klidně i čtyři řádky, hlavní je, aby se v ní opět vyskytoval Hurvínek, povídky a básničky rovněž posílejte na *** soutěž již skončila ***.

Nezapomeňte připojit svoje celé jméno a adresu, abychom Vám v případě Vaší výhry mohli odměnu zaslat. CD Hurvínek a Funící Billy získá jeden výherce, kterého z došlých příspěvků vybere redakce. Svá dílka posílejte nejpozději do 30. 11. 2013.

Spejbl, Hurvínek a Mánička zavedou posluchače do Anglie počátku 20. století. Pan Spejbl, coby gentleman v buřince, vynalezne vysavač, který nazve „funící Billy“. Mimochodem první vysavač si nevysloužil svůj název náhodou – byl tak obrovský, že ho táhl koňský povoz, a vydával tak hrozný zvuk, až plašil koně.

Odměnu do soutěže věnoval Supraphon. Děkujeme.

Příspěvky, které nám zasíláte

O Hurvínkovi

Když jde Hurvínek do kina,
Zajímá ho hlavní hrdina.
Když jde Hurvínek do školy,
Udělá všechny úkoly.
Když je Hurvínek na světě,
Pořád se směje –Che, che, che.

Kristina Becher

Hurvínek sází

Jednou byl Hurvínek sám doma a hodně se nudil. A protože neměl co na práci, pustil si televizi. A v televizi právě dávali reklamu na sázku o 2 miliardy. Hurvínek skočil k telefonu a zavolal do sázkové kanceláře: „Prosím, dovolal jsem se do sázkové kanceláře „zlatá cihla“?“ „Ano, prosím.“ Ozvalo se z telefonu. „Chtěl bych vyhrát dvě miliardy peněz“. „To stačí jen odpovědět na soutěžní otázku.“ „A jaká to je ta otázka?“, zeptal se Hurvínek. Otázka zní: Jak se jmenuje čtyřčlenná skupina. Ta zazpívala Mama mya. Dále nám řekněte vaše jméno, prosím. „To vím! To je švédská skupina ABBA!“ „Ano, vyhráli jste dvě miliardy! Gratulujeme!“ „A vaše jméno?“ „Hurvínek a je mi 9 let, bydlím v Praze, číslo domu 18565, šesté patro v paneláku. Ulice Rošťákova.“ „Ano, pane Hurvínku.“ „Na shledanou!“ V tom okamžiku vrazil do bytu Spejbl. „Co tu děláš synku?“ „No, nic zajímavého.“ „Neházel jsi náhodou vajíčka sousedům na okno? A vůbec, máš už dávno spát! Jdi vypnout tu televizi a hajdy do postele.“ Druhý den to však bylo jiné. „Hurvínku, vstáváme. Už vím, co se stalo, co si večer dělal.“ „A co prosím?“ „Zavolal si Máničce, ne?“ „To nezavolal.“ „Já tě také překvapím.“ „Jak Taťuldo? Mám narozeniny.“ „Aha. Jak to, že nevstáváš? Myslel jsem, že vyskočíš z postele, oblékneš se a budeš mastit do obchodu.“ „Já už mám dárek!“ Zývl . Ospalý Hurvínek se nenápadně koukl z okna. „Už jsou tady!“ „Kdo?“ Zeptal se udiveně Spejbl. V tom se otevřely dveře a z nich vyletělo dvě miliardy korun. „No, Hurvínku, kdo si myslíš, že to tady bude uklízet? „No ty, Taťuldo, je to tvůj dárek! Hahá!“ „Takže ty jsi sázel do sázkové kanceláře „zlatá cihla“!“ „Ano, ano Taťuldo!“

Adéla Vrbková

Hurvínek

Hurvínek je hodně rád,
Že si může s námi hrát!
Do družiny se moc těší,
Hrají si s ním milé děti.

Anna Humlová

Hurvínek, Spejbl, Mánička, tetička a Žeryk

Hurvínek je neposeda,
očičkama kroutí,
pořád jenom poskakuje,
tatínka tím rmoutí.

Spejbl všechny poučuje,
je to taťka pečlivý,
na Hurvínka hudruje
a je hodně sečtělý.

Kamarádka Mánička,
má zrzavé vlásky,
kouká na svět přes sklíčka,
a je plná lásky.
Tetička ta pořád plete,
svetr,šálu co jen chcete.
Když se jede na výlet,
batoh si připraví hned.

Kdopak to tu štěká?
To je přece pejsek Žeryk,
nikdo ho však nepřehlédne,
dělá strašný povyk.

Je to zkrátka rodinka,
malé loutky, Hurvínka.
Všichni se moc rádi mají,
pro dětičky spolu hrají.

Adélka Madajová

Hurvínek

Malý paňáček to je,
Hurvínek se jmenuje.
Přes devadesát let tu s námi žije,
celý svět ho obdivuje.

Rošťák velký však on je,
každý se mu zasměje.
Dobré srdce má,
kamarády získává.

My ho máme také rádi,
my jsme jeho kamarádi.
Devět let nám oběma,
to je ale náhoda.

Udělá si legraci,
Spejbl má z toho palici.
Taťulda ho dobře zná,
s Máničkou svět rozhejbá.
Žeryk k tomu zaštěká,
kamarádka přispěchá.
Co se děje, co to je?
Kateřina hudruje.

Do školy se netěší,
raděj někde soutěží.
Kolobrnda jeho hobby,
o fotbálku pouze mluví.

Nepořádný klučina,
Zzkrátka jako většina.
My ho známe, my to víme,
proto se s ním přátelíme.

SOVY – ŠD Beroun–Závodí

Hurvínek

Byl jednou jeden Hurvínek. Byl to rošťák a měl moc rád sladkosti.
Jednou ho napadlo, že půjde do lesa a nasbírá si trochu medu. Tak vyrazil a šel ke stromu, kde našel med. Začal ochutnávat, když se najednou objevil medvěd, který ho začal honit po lese.
Hurvínek utíkal, co mu nohy stačily. Hrozně se medvěda bál. Když konečně utekl domů slíbil, že už nikdy nepůjde do lesa sám.

Monika Pozlerová

Hurvínek

Hurvínek je hodně rád,
že si může s námi hrát.
Do družiny se moc těší,
hrajte si s ním, milé děti.

Anna Humlová

Hurvínkova premiéra

Byla jednou jedna neposedná holčička. Jmenovala se Michalka a měla 18 měsíců. Mluvila tou svojí čínštinou, občas z ní vypadlo srozumitelné ta-ta, ma-ma, pa-pat a baf-baf, přenášel pořád něco po bytě a učila se řídit odrážedlo. Měla pěkně vykutálenou maminku a ta hrozně ráda soutěžila. O náušnice, o knížky, o nádobí, o hračky, zkrátka úplně o všechno. Jenom se nemohla účastnit žádné kreslířské soutěže, protože vůbec, ale vůbec neuměla malovat.

A večer, když Michalku ukládala k spánku, jí místo pohádky vyprávěla, do jaké soutěže se zase zapojila. Jednou takhle večer Michalka ležela v postýlce, objímala svoji hadrovou panenku Nanynku a poslouchala, jak maminka vypráví.

„Dneska se maminka zapojila do soutěže o CD Hurvínek a Funící Billy. Kdo je funící Billy, to si povíme někdy příště, dneska s námi bude usínat Hurvínek. Hurvínek je taková dřevěná loutka. Je moc slavný a už má dlouhou tradici – já jsem ho jako malá měla moc ráda, Tvůj dědeček ho měl moc rád, když byl malý kluk, dokonce i jeho babička s dědečkem už Hurvínka znali a taky mu moc fandili.

Hurvínek je pěkný rošťák a z vykulených očiček mu kouká samá čertovina, zrovna jako Tobě. Určitě si s ním budeš rozumět, pořád něco vymýšlí, někde leze a chviličku neposedí. Sice není zrovna moc poslušný, ale tatínka Spejbla má rád, neubližuje ani kamarádce Máničce a pejskovi Žerykovi, který vypadá skoro stejně jako náš Ferdík…“

A jak tak maminka povídala, jaký ten Hurvínek vlastně je, Michalka usnula a celou noc se jí zdálo o Hurvínkovi a o tom, jaké dobrodružství s ním zažije, až maminka vyhraje to krásné cédéčko a až se seznámí s funícím Billym. A tak měl Hurvínek svoji premiéru v životě jedné malé neposedné holčičky jménem Michalka.

Pavla Jaklová

Domácí úkol

HurvínekHurvínek si neví rady,
s těmi proklatými pády.
Nad prázdným sešitem sedí,
na prázdné linky hledí.
Jakpak byl ten první pád?
Co mám vlastně skloňovat?
Přijde k němu jeho otec,
sedne si před něj za stolec.
Copak, copak, Hurvínku,
v češtině máš mezírku?
Všechno od Máničky vím,
ukaž mi ten úkol, smím?
Nakonec to bylo tak,
že Hurvínek poškolák,
z úkolu měl stejně trojku,
Spejbl sklonil špatně sojku.
Spejbl

Věra Polášková

Autor:
Vydáno: