Jak ses měl na dovolené?

Tábor byl jako vždy taková pohoda. Ale každý rok se najde něco, co tak trochu vadí. Letos to bylo počasí. Ono dělat nějaký aktivní (běhací, skákací) program na sluníčku, nebo i v lese, když je přes 30°C, docela dost dobře nejde. Tedy ne bez zdravotní újmy některých dětí, které prostě nedbají našich dobrosrdečných doporučení, ať mají něco na hlavě a pořádně se nalévají, ideálně čistou vodou. Z kohoutku nám v podstatě teče minerálka, ale ani to není některým dost dobré. Na modní výstřelky typu černé kalhoty i v těch největších vedrech bych rád zapomněl :D

Nicméně se nám dařilo plnit tabulku soutěže týmu, ať má každý šanci vyhrát. Závod to byl vcelku vyrovnaný, tedy s jednou výjimkou. Tam složení týmu moc neklaplo.
Díky vedru jsme si užívali řeky, která kolem tábora protéká a v které je vyhloubena metr a půl hluboká díra, takže se dá na nějakých 15 metrech plavat. Neplavci mohli vylepšovat hráz, a zlepšovat tak průtok v přírodní vodní skluzavce ☺.

Zvládli jsme i náročnější hry, jako přehazka (teda děti, naučte se házet s míčem přes hřiště, přes síť), vybika a přetahování. Sice to pár dní trvalo (vždy dopoledne, dokud to ještě šlo), ale povedlo se.

Zaběhali jsme si v lese, vyzkoušeli si, jak dobře si pamatujeme levou a pravou stranu. Tady bych zase rád apeloval na děti, opravdu je důležité znát strany a myslet i na to, že když k někomu stojíme čelem, má strany přesně na opak! :) Ale letos tento problém elegantně vyřešila většina dvojic za pomoci klacíku a šišky. Jen nevím, co budou dělat ve městě. Rozhlédnout se doleva, doprava, doleva je základ, žádný klacík ani šiška u přechodu nebude.

Na orienťáku se nikdo neztratil, ale hádanka „Mladá je velká, stará je malá“ dala některým hodně zabrat. A to i přes nápovědy. I přes hóóóóóóóóóódně jasné nápovědy.

Stezka odvahy také proběhla beze ztrát. A bez špinavého prádla, jupííí. Někteří se sice diví, že je v nočním lese opravdu tma, obzvlášť, když se schová měsíc, ale to je život - samé překvapení.

No a co nejžádanější hra? VLAJKY!!! Jako vždy, holky proti klukům. Prvních 40 minut skončilo remízou. Pravda je, že kluci měli celkem dobře domluvenou taktiku, u holek to trochu kulhalo, ale na každé straně byl jeden vedoucí (kluk a holka) jako povolený doping. Proto ta remíze. Při dohrání se doping zakázal. A ejhle, (ne)domluvená strategie se projevila vítězstvím kluků a to po 20 minutách. Usnesli jsme se tedy, že povolíme odvetu s několikadenní pauzou, ať mají holky šanci a tentokrát bez dopingu. No, odveta proběhla, byla rychlá a vyhráli. No kdo, když jsem napsal vyhrál„i“ :) Kluci, takže letos 2:0. Sláva vítězům, čest poraženým, to za snahu. A holky, příště se polepšete. A to vás bylo víc, takové tři pětiny.

Rady pro děti

• Snažte se býti samostatní, myslet na své zdraví a kraviny dělat přiměřeně svým dovednostem.
• V noci je opravdu tma. Sem tam pomůže měsíc, ale je dobré mít svítilnu. No a ještě lepší je vzít si náhradní baterie :-D. V případě klasických žárovek i náhradní žárovku. Ti, co mě znají vědí, že opravím mnohé, ale prasklá žárovka je problém, vybité baterie taktéž.
• Když Ti dospělý říká „obleč se, v noci bude zima“, asi to bude pravda. V paneláku zima nebývá, ne v létě, ale u řeky může být i 8°C.
• Nesnaž se za každou cenu být viděn. Moc pozornosti děláním přehnaných blbinek mnohé kamarády odradí, nás vedoucí upoutá. Výsledek je spíš pro pláč.
• Jídlo do stanu nepatří. Tedy pokud nechceš noční návštěvy v podobě mravenců, myšek, škvorů, pavouků, přes den vos a podobně. Nenačaté, dobře zabalené sladkosti jsou v pohodě, cokoliv jiného ne.
• Když jíš či piješ venku, zvlášť něco sladkého, je dobré se před otevřením pusy podívat, jestli Tvé jídlo/pití neochutnává vosa, včela a podobný hmyz. Zní to jednoduše, viď? Ale jen málokdo to opravdu hlídá.

Rady pro rodiče

• Seznam věcí na tábor je léty prověřen a je dobré se ho držet. Ano, ve městě je teplo, ve stanu tomu tak být nemusí. A pokud víte, že je Vaše dítko náročnější na čistotu, přibalte i něco navíc. Ale s mírou, kdo se má s těmi kufry tahat? Ve vlaku si připadám jako vzpěrač ☺.
• Nevolejte dětem, piště dopisy, pohledy. Je to drahá sranda, ale je to mnohem lepší, než rozmluva. Zvlášť u dětí, kteří jedou poprvé. Dětem obvykle stačí 3 dny smutku, pak se začlení a jsou v pohodě. Pokud jim neustále voláte, nezačlení se za celý tábor a stále budou pofňukávat. Shazuje to pak celý tým.
• V ideálním případě dětem zabavte veškerou elektroniku. Přenosné reproduktory na prvním místě, do přírody opravdu nepatří. Je to strašná móda.
• Pokud přeci jen chcete mluvit se svou ratolestí, správný prostředník je hlavní vedoucí, který situaci vyhodnotí a případně zapůjčí svůj telefon.
• Nebojte se o děti, mají se dobře. A pokud ne, určitě to dají vědět.

Tím bych povídání skončil. Jen děkuji ČD, že posílají klimatizované vlaky, což je fajn, ale nedají se otevřít okna a tak vykládání kufrů dost zdržuje. A tímto se omlouvám cestujícím do Rakouska, které jsme na cestě trochu zdrželi :)