Zběsilá bezmoc
Ke knize s tímto, poněkud nepochopitelným názvem, jsem se dostala vlastně náhodou. V první chvíli, po přečtení anotace, jsem ani neměla odvahu ji číst. Připadala mi příliš drastická a přeplněná kriminálními činy, zkrátka nic pro mě, přesto thrillery čtu ráda a podle Fragmentu mezi ně Zběsilá bezmoc patří.
Odvahu jsem nakonec našla. Sice to chvíli trvalo a přečetla jsem mezi tím několik jiných knih, ale úspěšně jsem se do ní pustila a během několika dní došla na poslední stránku.
Teď nevím, co si o jednotlivých postavách mám myslet. Měla bych je v duchu soudit? Cítím, že na to nemám právo. Nechci však zapadnout mezi ty, kteří si o ničem nic nemyslí, všechno je jim jedno. Tahle kniha si to nezaslouží. Sundá čtenáři růžové brýle, nechá do nahlédnout do reálného světa, plného krutosti. Nebere si servítky a je to poznat i na samotném jazyku vyprávění. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Příběh se alespoň dostane mezi víc lidí a snad se někdo pokusí zažité pořádky změnit.
Přes veškerou brutalitu má něco do sebe. Jen je potřeba se na čtení psychicky připravit…