Z postřehů knihomola
Mezi ně patří i zařazení knihy mezi fantasy. Je to zkrátka takový příběh, ve kterém se svět lidí prolíná se světy nadpřirozených bytostí a obyčejní smrtelníci o nich vědí a reagují na ně. Méně podstatné je, jestli jde o upíry, vlkodlaky, čarodějnice, nebo jakoukoli, spisovatelem vymyšlenou bytost.
Proto mě tolik zarazilo označení „romantická fantasy“, když jsem naposled zavítala do knihkupectví. Běžně toto oddělení procházím prakticky se zavřenýma očima, nikdy mě tenhle žánr příliš nelákal, ale poslední dobou jsem přišla na to, že se v něm, čas od času, objeví zajímavá myšlenka a začala jsem ho číst pravidelněji.
Odvážila jsem se riskovat pohled do regálu romantické fantasy a našla jsem tam knihy od L. J. Smith a Richelle Mead. Ani jedna z nich pro mě není neznámá; v tu chvíli mi došlo, co to romantická fantasy je. Upíři prožívají románek s lidmi a pokouší se je proměnit v sobě rovné, protože jinak by spolu nemohli sdílet věčnost. Pak jsem se musela opravit – skalní příznivci žánru by mě asi ukamenovali – nejen upíři, ale co takové sukuby? Od nich se nějaký vztah s lidmi přímo vyžaduje a vznikne pak nejedna pikantní situace…
Tím jsem si vysvětlila zvláštní dělení, a přesto jsem nebyla spokojená. Odjakživa žiju s vědomím, že v každém příběhu alespoň špetka romantiky být musí, protože jinak by to nikdo nečetl.
Začala jsem vzpomínat na příběh (a ani to nutně nemusela být fantasy), v němž autor na romantiku zapomněl. Anebo – jakoukoli vzájemnou náklonost mezi hlavními hrdiny. Živočišný pud jsem pro tentokrát tolerovala.
Zpočátku jsem si myslela, že nic takového nenajdu, ale opak byl pravdou. Stačí se podívat na takové knihy od Juraje Červenáka. Na mysli teď mám třeba Sekeru z bronzu, rouno ze zlata, ve které sice vystupuje hlavní hrdina muž a nechybí ani jeho ženský protějšek, k ničemu mezi nimi však nedojde. Kolegové, jinak se jejich vztah nedá popsat. Nebo ještě líp je to vidět v prvním díle Černokněžníka, od stejného autora.
Tak si kladu otázku zcela jiného znění, než „co je to romantická fantasy“. Správně by totiž měla znít: jak dlouho bude romantická fantasy v oblibě, než se ho čtenářky přesytí?