Tajemství neviditelného lupiče
Tak se jmenuje další z děl Enid Blytonové, které se mi povedlo sehnat z vyřazených knih městské knihovny. Od ostatních svazků edice se poněkud liší už jenom tím, že hned v první kapitole se Pátrači setkávají s inspektorem Jenksem a dokonce na scéně nějakou dobu chybí i místní policista Goon. Dokazuje to snad, že příběh bude nezáživný?!
Zpočátku by to tak mohlo vypadat. Pátrači se scházejí o letních prázdninách – ostatně, kdy jindy je dost času na detektivní práci? – a záhady jako by se jim vyhýbaly. Dokonce ani Jenks pro ně nemá žádnou událost, se kterou by mu mohli pomoci. Až příliš klidnou atmosféru letního odpoledne naruší teprve stávající Goonův zástupce, když svému nadřízenému musí oznámit, že právě došlo ke krádeži. A ne jen tak ledajaké – zloděj navštívil dům Jenksovy kmotřenky a jakoby se do země propadl!
Pátrači se o tom dozvídají doslova z první ruky a samozřejmě se chtějí zapojit, přestože inspektor jejich nabídku rázně odmítá. Hlavně Špekoun se nemíní vzdát a využije každou vhodnou příležitost pro své cíle. Zdá se ale, že tentokrát proti nim stojí opravdu geniální pachatel, který nezanechal nejmenší stopu vedoucí k odhalení.
Do takové situace se ze školení vrací neoblíbený Goon a už se nemůže dočkat, až všechny nově nabyté poznatky vyzkouší v praxi. Stačí, aby byl před Pátrači o krok napřed a povýšení ho nemůže minout. To už se ale kniha chýlí ke zdárnému konci, k němuž opět nepřispěje nikdo jiný, než Špekoun: skutečného pachatele po zralé úvaze dovede policii až pod nos. O odměnu pro něj a jeho kamarády je postaráno. A Jenks má být za co vděčný… Na kolik to však vystupňovalo Goonovu averzi vůči pětici dětí a psovi?