Říše temnot – Krvavý polibek
Donedávna jsem tu na sérii Říše temnot pěla ódy, ale už šestým dílem si to u mě L. J. Smith pošpatnila a o sedmém díle radši ani nebudu mluvit. Kdyby vše skončilo Spřízněnými dušemi, příběh by byl akorát, tak proč stejný problém řešit ještě v dalším svazku? Navíc samotný název (Krvavý polibek) evokuje různé představy.
Jestli jsem si u Spřízněných duší stěžovala na složitý a těžko pochopitelný děj, nevěděla jsem, co mě čeká dál. Mladá poloupírka Jez má zachránit svět před apokalypsou ; byla Kruhem úsvitu pověřená najít Mocnou sílu, která jediná dovede účinně bránit svět lidí. Dívka se úkolu zhostí i přesto, že jí hrozí smrt. Ale kde ji má hledat? A jak Mocnou sílu pozná?
Nehledě na to, že není jediná, kdo touží mít osobu se zvláštními schopnostmi ve svých rukách. Bude Jez silnější než lamie z rodiny Redfernových?
Dočetla jsem a nemůžu se zbavit dojmu, že knihu napsal někdo jiný, než L. J. Smith. Vůbec v ději není možné poznat její styl (i když za to možná může nešťastný český překlad) a místy se mi zdálo, jako by chyběla důležitá část, která osvětlí vše potřebné. V žádném případě nemůžu dát palec nahoru, ať si příznivci autorky, nebo série, říkají cokoli.
Nevím, jestli ve Fragmentu vyjdou ještě nějaké knihy z téhle fantasy série, ale pokud ano, upřímně se děsím, co v nich bude tentokrát, a přitom už je mi jasné, že neodolám a budu si je chtít přečíst.