Případ úzké dýky
Od těch z vrcholného středověku od Vlastimila Vondrušky jsem přesedlala na Velkou Moravu, k edici Zločiny na Velké Moravě z pera Stanislava Češky. Už před časem jsem začala sérii číst od konce, ale teď jsem se vrátila k úvodní knize – Případ úzké dýky.
Samotný název čtenáři ledacos napoví. Na Velké Moravě dojde k vraždě, spáchané celkem neobvyklým nástrojem, dýkou s na prst širokým ostřím. Taková zbraň není na tehdejších hradištích obvyklá, dá se proto předpokládat, že čin má na svědomí někdo z ciziny. Kníže Slavomír se spolu s věrným Erikem dává na příkaz krále Rastislava do pátrání. Ostatně, sám má osobní důvod, proč se chce pachateli pomstít: vždyť byl zabit jeho „vychovatel“ stavitel Radslav.
Nutno přiznat, že příliš stop středověký detektiv k dispozici nemá. Celé jeho pátrání se zakládá spíše jen na logických dedukcích a přání, aby mezi pachateli našel jméno nepříliš oblíbeného sluhy Božího – Lothara. Člověk si tak klade otázku, zda Slavomír nepoužil veškerý svůj důvtip k tomu, aby k nepředložené reakci vyprovokoval osobu, kterou by jak on, tak Rastislav, od samého začátku knihy rád viděl mrtvou. Bylo by něco takového možné? O středověkých šlechticích si nedělám žádné iluze, přestože Češka se své postavy snaží podat jako jasné klaďasy a záporáky. Trochu tím čtenáři své dílo „předžvýkává“ a ubírá mu šanci se s jednotlivými postavami popasovat sám, podle vlastního názoru.
Nechci Případ úzké dýky ani zatracovat, ani nijak zvlášť vyzdvihovat. Je vlastně docela obyčejný a čtenář si na něj nakonec musí udělat svůj názor sám…