Konec?
Dočetla jsem úvahu Natálie Vrtělkové, zveřejněnou na webu mamtalent.cz, nesoucí název Konec a přidala jsem i dvojici komentářů pod článkem. Abych pravdu řekla, příliš nesouhlasím s výhradami k nespisovné češtině, použité v úvaze. Jaksi to odporuje mé představě o autorce: mladá žena, snad ještě studentka vysoké školy, která si ještě dobře pamatuje na dobu, kdy jí bylo –náct a sama se se svými kamarády bavila právě takhle.
To spíš, když už něco vytknout, pak spojení „zrychlila jsem své tempo“. To mě za uši tahalo podstatně víc, než jakékoli „furt“ nebo „tý doby“. To všechno je ale otázkou vkusu, jak autorky, tak čtenáře. Proč by tuhle slovní zásobu nemohla využít v textu pro mládež? Určitě působí čtivěji, než nějaké knižní fráze a zbytečně rozsáhlé popisy.
Dokonce ani popis holčičky, která skoro určitě netouží účastnit se soutěže krásy, mě nijak nepohoršil. Vrtělková přeci neříká, že by to holčička nevládla, spíš podle mého subjektivního názoru chce ukázat, že od dítěte jejího vzhledu se nedá očekávat, že by pozdravilo, natož ještě přáním dobrého dne! I když, zdání může klamat…