Část dětí se vydala na slet čarodějnic na Městskou horu, zbylá část dětí zůstává ve školní družině. Ani ony o čarodějnické dění nepřijdou. I my se dostaneme do čarodějnického prostředí, ale trochu jinak. Sáhli jsme po německé pohádce Bratří Grimmů, která byla poprvé publikována v roce 1812. Jmenuje se Locika.
Adélka chodí do třetí třídy a miluje koně. S nadšením dochází do jezdeckého oddílu Vraník, kde se společně s dalšími dětmi o koně a poníky starají a užívají si vyjížďky po okolí.
Adélka chodí do třetí třídy a zbožňuje koně. Blíží se Vánoce a v jejím jezdeckém klubu Vraník se chystá charitativní dostih, na který jsou Adélka s kamarádkou Karolínkou také pozvané. Obě se na něj moc těší.
„To je ale bláznivý svět… Ota je drzý jako opice, Simonka si pořád něco pobrukuje a kroutí se přitom jako žížala, Teo při chůzi funí jako ježek a Mára, který je hladový jako vlk a neustále do sebe něco láduje, má asi kachní žaludek,“ říká si pan Bartoloměj a hladí si svůj mroží knír.
Koťátka se totiž, stejně jako děti, musejí naučit spousty užitečných znalostí a dovedností. Zatím netuší, kdy je dobré vystrčit drápky či zamňoukat, jak si ulovit rybičku v okrasném jezírku nebo jak se správně číhá na myšku.