Zoo Ostrava pomáhá s výzkumem

Ostravská zoologická zahrada se nevěnuje jen chovu ohrožených druhů exotické fauny, ale zaměřuje se i na ochranu původních druhů v naší přírodě. Dlouhodobě poskytuje mláďata vybraných druhů sov a dravců pro vypouštění do volné přírody. Od června tohoto roku se zapojila do výzkumu jeřábů popelavých na území ČR.

Zoo Ostrava pomáhá s výzkumem

Jeřábi jsou velcí a impozantní ptáci, kteří byli v minulosti kvůli lovu a vysoušení mokřadů člověkem vyhubeni téměř v celé jižní, západní a částečně i střední Evropě. Do České republiky se začali vracet až ve 2. polovině minulého století a od konce 80. let u nás začali pravidelně hnízdit. Díky ochraně jak jeřábů, tak i jejich hnízdního prostředí se jejich populace rozrůstá a pozvolna se šíří do dalších území. Kam jeřábi táhnou na zimu, jak obsazují nová hnízdiště a mnohem víc o jejich životě se můžeme dozvědět pomocí individuálního barevného značení, které podléhá přesným pravidlům.

„V Evropě se jeřábi značí systémem barevných kroužků, kdy dostávají vždy tři a tři kroužky na každou nohu. Na levé noze mají „národní kód“, který vypovídá o zemi, kde byl okroužkován a na pravé noze „kód individuální“, čímž se utvoří vždy jedinečná kombinace pro každého jedince. Barevné kombinace se čtou vždy odshora dolů, v pořadí levá a pak pravá noha a je poměrně snadné je odečíst i na větší vzdálenost za pomoci dobrého dalekohledu. Barevná kombinace pro Českou republiku je bílá – červená – bílá a doposud bylo takto označeno 22 jedinců, převážně v severních Čechách,“ popisuje koordinátorka barevného značení jeřábů v ČR a nově také terénní pracovnice Zoo Ostrava zooložka Markéta Ticháčková.

Kroužkují se mláďata v době, kdy ještě neumějí létat. Letošní kroužkovací sezóna byla zahájena 14. června 2017, kdy se podařilo odchytit první letošní mládě jeřába u Novozámeckého rybníka na Českolipsku. „Hned za další čtyři dny se podařilo okroužkovat druhé mládě v jiné oblasti Českolipska,“ říká Markéta Ticháčková.

Jeřábi obvykle snášejí dvě vejce, ale vzletnosti se často dožívá pouze jedno mládě. Na podzim se celá rodina vydává společně na zimoviště, kdy se mláďata učí trasu od rodičů. Pozorování jeřábů na shromaždištích během tahu je obrovský zážitek, za kterým vyráží v západní Evropě mnoho lidí, a proto nebývá nouze o hlášení barevně označených jeřábů. Každé hlášení může pozorovatel přímo zadávat na webové stránky „iCORA.de“, kde se rovnou dozví, odkud daný jeřáb pochází a kde byl již zaznamenán. „Ze života jeřábů se ale můžeme dozvědět ještě mnohem více, pokud využijeme sledování pomocí GPS-GSM vysílače, který je připevněný na kroužek a je napájený solárním panelem. Pomocí této metody víme, kde jeřáb přesně je, aniž by ho tam musel kdokoliv fyzicky vidět,“ dodává Markéta Ticháčková. Zoo Ostrava se jako první v České republice rozhodla využít tuto moderní metodu, již běžně používanou v zahraničí, pro sledování jeřábů hnízdících na severní Moravě, kde se nacházejí pouze 2 až 3 hnízdící páry, o jejichž cestách toho zatím příliš nevíme. Doposud zde bylo před dvěma lety okroužkováno jen jedno mládě, které se nyní pravděpodobně zdržuje v Polsku. Nabízí se otázka, zda se jeřábi odsud nemohou vydat východní migrační cestou, zatímco jeřábi ze severních Čech využívají výhradně cestu západní.

Jeřáb popelavý (Grus grus) je velký pták z řádu krátkokřídlých. V ČR bylo první hnízdění prokázáno v roce 1989 na Českolipsku, populace se dále šíří a rozrůstá, v současnosti je v ČR okolo 60 hnízdních párů. V době hnízdění žijí jeřábi v párech skrytě poblíž mokřadů, kde si staví svá hnízda, ale v období tahu se sdružují do velkých nápadných hejn a ke krmení využívají zemědělskou krajinu.

Autor:
Vydáno: