Záchrana kolotoče
Na hraně Letenských sadů před Národním technickým muzeem stojí nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě. V roce 2004 tuto památku v kritickém stavu získalo Národní technické muzeum, které provedlo nejnutnější záchranné práce. V nejbližší době plánuje NTM opravu stavební části, která však nestačí ke zprovoznění kolotoče. Proto ve spolupráci MČ Praha 7, NTM a dalších blízkých institucí vznikl plán, jak obnovit zbývající prvky a v brzké době uvést kolotoč opět do pohybu.
Kolotoč byl postaven v roce 1892 a až do 90. let 20. století sloužil k zábavě Pražanů. V roce 2004 získalo kolotoč v kritickém stavu Národní technické muzeum, které od té doby usiluje o jeho rekonstrukci.
„Snad každý Pražan jezdil v dětství na kolotoči. Je malým zázrakem, že se na Letné takto unikátní kolotoč v původní podobě dochoval. Přál bych si, aby opět mohl sloužit všem obyvatelům Prahy jako vzpomínka na radostné dětství. Hodlám udělat vše pro to, aby se kolotoč v brzké době otevřel,“ říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
V roce 2015 plánuje Národní technické muzeum rekonstrukci stavebních částí kolotoče. Kvůli nedostatku financí však hrozí, že nebude opraven interiér kolotoče, a ten proto nebude moci být zprovozněn. Z podnětu starosty městské části Praha 7 Jana Čižinského ve spolupráci s Národním technickým muzeem a za účasti dalších blízkých organizací vznikla iniciativa za brzké zprovoznění kolotoče na Letné. K této iniciativě se na tiskové konferenci, která se uskutečnila v pondělí 22. prosince 2014, přihlásili také přítomní zástupci hlavního města Prahy a Ministerstva zemědělství.
Tiskové konference se zúčastnil generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr, starosta Prahy 7 Jan Čižinský, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury a památkové péče Jan Wolf, předsedkyně kulturního výboru Zastupitelstva hl. m. Prahy Eliška Kaplický Fuchsová a vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zemědělství Radek Melichar. Společně deklarovali svůj závazek podpořit obnovu celkem pěti koní, které tvoří dominantní prvky kolotoče. Pro rekonstrukci zbývajících koní se nyní budou hledat další partneři z veřejného i soukromého sektoru.
Kolotoč dosud tvoří původní novorenesanční dřevěný pavilon s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů, trámovou konstrukcí s prkennými výplněmi, jehlanovou střechou s dvanácti valbami zakončenou lucernou ve výši 7,7 metru. Střecha byla původně kryta plechem a v úžlabích se nacházely chrliče. Zátěž střechy je přenášena především na obvodové stěny, aby nebyl přetěžován čep hřídele kolotoče. Obvodové stěny jsou na podezdívkách vysoké 4,5 metru, na styčných hranách je tvoří trojice dřevěných sloupků, z nichž krajní nesou půlkruhové oblouky nad vstupy. Nad těmito oblouky se nacházejí vlysy s vyřezávanými ornamenty. Po přesunu kolotoče na Letnou bylo všech 12 oblouků ještě doplněno železnými vysouvacími roletami.
Kolotoč obsahuje vycpaniny 20 koní různých velikostí potažené pravou koňskou kůží bez spojů, plněné slámou, se skleněnýma očima. Původní sedla a uzdění se dochovala u čtyř koní: Poly, Flora, Blesk a Šemík. Čtyři lavice byly pravděpodobně ve 30. letech nahrazeny čtyřmi autíčky, z nichž dvě jsou dřevěná a dvě plechová. Sloup středové točny je vyzdoben původními třemi rytíři v brnění z papírmaše natřenými stříbřenkou.