Všehochuť

Jak se zbavit kýchání
„Hepčáááá - ach jo, třídní právě začíná zkoušet a já na sebe tak hloupě upozorňuji. Je mi hned jasné, že dnes se budu u tabule vyhřívat právě já." Těžko říct, jestli kýchnutí dokáže přivolat zkoušení z fyziky, pravdou ale je, že pozornost přitahuje.  Kýcháním se zbavujeme všeho, co nás dráždí v nose. Náš nos je velmi citlivý orgán a podráždit ho umí spousta věcí. Třeba prach, chlupy zvířat, pyl z rostlin, alergie na některé druhy potravy, pepř i jiné výrazné druhy koření. Někteří lidé dokonce kýcháním reagují na příliš jasné světlo.

Když kýcháš, prskáš do okolí miliony drobných kapiček, které dokáží přenést miliony virů. Do okolí se dostávají rychlostí až 65 km/hod., a tak je jasné, že se to bez kapesníku určitě neobejde. Existuje pár rad, které by kýchání mohly zabránit, nebo ho aspoň oddálit. Každý máme jiný nos, jinou citlivost, žijeme v jiných podmínkách, ale za vyzkoušení stojí třeba na pár vteřin zmáčknout bod mezi horním rtem a nosem. Někdy pomůže zhluboka se nadechnout, a pak, pokud to jde, zadržet dech. Další rada je silně přitisknout jazyk na horní patro nebo se podívat očima nahoru. Někdo dokáže odvrátit kýchání tím, že rychle začne myslet na něco jiného.

Opačný případ nastává tehdy, když kýchnout potřebujeme a nejde nám to. V tom případě se radí podívat se na jasnou věc, třeba do sluníčka. Možná, že by se ti kýchání mohlo zdát úplně zbytečnou věcí, ale není to tak. Jedná se o velmi složitý proces, který má v mozku dokonce i své speciální centrum. Možná tě už napadlo, proč při kýchání vždycky zavíráš oči. Jde o reflex. Ten způsobuje způsobuje bránice, sval, který se používá při dýchání, je také potřeba, aby spolupracovaly břišní, krční a prsní svaly a drobné svalstvo očních víček.

Nehty - omyl přírody?
V dobách, kdy jsme ještě lezli po stromech, učili se vyrábět první jednoduché nástroje a živili se sběrem, se nám nehty na rukou náramně hodily. S jejich pomocí se dal z vnitřku kostí vydloubat chutný morek, sloužily k seškrabávání tuku z kůže, chránily prsty před zraněním nebo popálením, pomohly při louskání ořechů. Tehdy ještě nebyly k dispozici nože, škrabky, ani pinzety, a tak si prapraprapředci díky nim mohli z kůže odstranit například klíště, blechu nebo veš.

Nehty se ale s rozvojem myšlení a zvětšováním lidského mozku staly tak trochu zbytečností. Všichni savci mají na konci svých nohou nějaké rohovité krytí, které má za úkol jejich končetiny chránit. Říkáme jim kopyta, drápy a nehty. Kopyta i drápy mají své opodstatnění, jen ty lidské nehty a to hlavně na nohou, neslouží dnes skoro vůbec k ničemu. Možná, že před miliony let šlo o vedlejší produkt evoluce, možná, že příroda chtěla, aby byla vynalezena manikůra. Možná, že také nakoukla maličko do budoucnosti a tam se jí zjevil obraz moderních drogerií, které mají v luxusních regálech naskládány nejrůznější přípravky k pěstění nehtů.

Jistě, můžeme namítnout, nehty se i dnes přece hodí k nejrůznějšímu použití. Pomáhají nám odstranit slupku z banánu, odstopkovat jahodu, vylovit mouchu z misky plné vody, poškrabat se, odstranit starou nálepku. Je ale jasné, že dnes by jsme se bez nich už uměli i obejít.

Tvrdá zakončení na prstech během života neustále dorůstají. Nejrychleji rostou v noci a platí, že čím delší prst, tím rychleji na něm nehet roste. Nejpomaleji nám proto na rukou dorůstají nehty na palci a malíku a nejrychleji na prostředníčku.