Veselé Velikonoce s Belmondem
Mám ráda filmy z minulého století. Oproti těm dnešním i ve 21. století mají co říct, přestože možná mladá generace nepochopí všechny situace, bezpochyby se pobaví. Jedním z nich jsou i Veselé Velikonoce s Belmondem v hlavní roli.
Nutno hned na začátku podotknout, že film oplývá erotickým nábojem a proto není vhodný pro diváky mladší patnácti let. I když… stejně jako o všem ostatním, by se dalo diskutovat také o tomto výroku.
Zápletka je vlastně až neobyčejně jednoduchá. Belmondo ztvárnil neodolatelného svůdníka, kterému však manželka pohrozila, že pokud jí jen jednou zahne, je mezi nimi konec. Vášeň ho přivede do úzkých, když Sofie odjíždí za svou matkou a Belmondo na letišti potká osamělou dívku. Zve ji k sobě domů, ale manželka se shodou okolností vrátí a nachází ho v obýváku s jeho nejnovější známostí. Co teď? Muže nenapadá nic lepšího, než dívku prohlásit za svou dceru. Od těch dní hrdiny čeká několik dní plných zvratů a nečekaných událostí.
Práci kamery musím jednoznačně ohodnotit kladně. K úspěchu některých scén bezpochyby přispělo to, že se Belmondo nikdy nenechává zastoupit kaskadéry. Na druhou stranu mi přijde, že se ve Veselých Velikonocích až přespříliš mluví. V dnešní době se ve filmu uplatňuje trend, že co jde ukázat obrazem, nepotřebuje slovní komentář. V minulém století to až tolik neplatilo, některé dialogy nejsou příliš povedené, skoro bych řekla, že tahají za uši.
Nedá se nic dělat, ve ztřeštěném filmu se musí počítat s ledasčím a rozhodně nejde o snímek, který by diváka nějak vzdělával. Oddychový film, jenž má za cíl člověka pouze pobavit. Možná až moc oddychový,když se nad tím zamyslím…