Vánoční obálkové přání

Plné radosti a očekávání, opředené množstvím zvyků a pověr, se svou neopakovatelnou vánoční atmosférou, se vším tím spěchem a nefalšovaným zmatkem kolem, se stresem, protože letos, zrovna jako loni a předloni nestíháme.

Nestíhá každý z nás, každý by potřeboval o něco více času. Někdo nechal koupi vánočních dárků na poslední chvíli, druhý ještě váhá se správnou volbou, další nevychází s penězi, dopékají se poslední druhy cukroví a zjišťují ty nejlepší recepty na zaručené vánoční chuťovky. Někde se ještě narychlo uklízí. Pomalejší tátové běží pro vánoční stromek, dokud je ještě výběr a ty nejlepší kusy neskoupí tátové pohotovější. Babičky a dědové se naposledy vydávají na lov nápadů, přemýšlí, čím by mohli způsobit radost, ale dopadá to většinou každý rok stejně. Svým výběrem si nejsou jisti a my ke své i jejich radosti v den D pod vánoční jedlí nacházíme obálku s určitým obnosem.

Ne, že by člověk nerozbaloval všechny dárky rád. Ale už od mala umí jakýmsi neznámým kouzlem, pohledem proniknout pod lesklý vánoční papír a ve vteřině zjistit, co se to vlastně v jeho balíčku skrývá. Hodnocení dárků musí probíhat velice opatrně, protože sebemenší nespokojenost a zklamání rodinní příslušníci odhalí, usvědčí vás a vy se potom po celý rok nezbavíte nálepky nevděčníka.

Když je člověk malý, říká se mu dítě. V čase vánočním se má takové dítě úplně nejlíp, protože má šílenou radost ze všeho. Nezapomenu na Vánoce, kdy můj malý bráška dostal žlutou plastovou kachničku. Byla stažená do ještě žlutějšího a ještě plastovějšího pytlíku. Bráchu ten obal natolik uchvátil, že si s ním hrál celý sváteční večer a ještě druhý na den. Potom byl pytlík již natolik rozcupován, rodiče začali pochybovat o jeho bezpečnosti a tajně ho hodili do koše. Pro jistotu ještě obalili několika vrstvami novin. Následoval den plný žalu a můj bratříček dokonce odmítal i jíst.

Když začnete chodit do školy, začíná náročné období pro vás i vaše rodiče. Díky výběru rozličného tovaru totiž jeden neví, co si víc přát. Tady je důležité stanovit si priority a začít je na vysněný dárek připravovat s malým předstihem, pomaloučku a polehoučku. A hlavně v klidu.

Uteče dalších pár let a člověk je, vím to z vlastní zkušenosti, schopen ohrozit rodinný rozpočet. Tohle, přátelé, většinou neovlivníme, musíme ho chtě nechtě ctít a respektovat. Někdy je dobré se na koupi dárku nějakou tou korunou podílet. Brigád je málo, platy jsou mizerné, ale lepší nějaký výdělek než žádný.

Z tohoto pádného důvodu nám nikdo nemůže mít za zlé, že pod vánočním stromečkem vidíme hrozně rádi vedle zářících světýlek zazářit i nějakou tu obálku. A vůbec v ní nemusí být částka, která se rovná výši příjmu rodiny na jeden rok. Potěší i částka titěrná, bude se hodit, až přijdou zlé chvíle, nezbude na kino, na kredit nebo na vstup někam za zábavou.

Přeji vám pěkné Vánoce ať už budou s obálkou, nebo bez ní.

Autor:
Vydáno: