Světový den divadla si připomenula i školní družina
Každoročně se Světový den divadla slaví od roku 1962, 27. března. Předchází mu Světový den divadla pro děti a mládež, pro který byl zvolen 20. březen, a Světový den loutkářství, který připadá na 21. března. Iniciátory oslav jsou mezinárodní nevládní divadelní organizace přidružené k UNESCO, které každoročně připravují poselství k těmto divadelním svátkům.
Světový den divadla si již tradičně každým rokem připomínají i děti naší školní družiny. Každým rokem něco jiného a trochu jinak. Jinak to proběhlo i letos s malým zpožděním, 3. dubna. Po obědě se všichni scházíme v 1. oddělení školní družiny, kde na nás již čeká překvapení. Všichni víme, že proběhne u nás Světový den divadla, ale jak? Po krátkém úvodní slově z historie pokračujeme ve vysvětlení pojmu, co to je vlastně divadlo, jaké známe žánry a jaký je rozdíl mezi divadelním představením a filmem. V další části si vysvětlujeme pojmy – jeviště, hlediště, co patří k divadlu, aby mohlo fungovat – osvětlení, ozvučení, nápověda, ale především herci. V neposlední řadě se zaměřujeme i návštěvníky. Jaké je vhodné oblečení do divadla, neboť je to společenská událost. Ovšem hlavním naším cílem je i „ETIKETA CHOVÁNÍ A VYSTUPOVÁNÍ“. Etiketa divadlo nám napoví, co můžeme a co nesmíme během divadla, ale i během představení podnikat. Jde nám především o to, se během představení nebavit, nekonzumovat různé potraviny, nešustit s papírky, nedrobit a nepít. Od toho jsou přeci přestávky. K tomu jsme shlédli krátký film, který nás přivádí do prostředí divadla a přesně nás seznamuje s etiketou chování. V jeho závěru si odpovíme na 5 otázek, abychom zjistili, že si vše dobře pamatujeme a že to tak budeme požívat a hlavně dodržovat.
A protože se scházíme krátce po Velikonocích, shlédli jsme krátký úryvek z divadelního představení pro děti Hurvínkův rok „Hurvínkova pomlázka“. Víme, že se nacházíme v období jara, že se i v družině budeme loučit s Paní Zimou a zároveň vítat jaro, zazpívali jsme si píseň „Morana“ a druhou píseň „Hele, hele, hele, co se to tu děje“.
Po ukončení této části se rozdělujeme do čtyř skupin, a každá skupina zaujímá svůj prostor. Jednotliví zástupci skupin si jdou vylosovat svůj úkol, na jehož přípravu budou mít 20 minut a pak se s ním představí návštěvníkům divadla. V této části se zaměřujeme na Světový den divadla pro děti a mládež a my si připravíme dramatizaci (divadelní představení) pohádky. Každá skupina má jinou. První skupina se připravuje na dramatizaci pohádky O veliké řepě, druhá skupina se představí s dramatizací pohádky O Koblížkovi, třetí O neposlušných kůzlátkách. Zajímavý úkol si musí připravit čtvrtá skupina. Ta pro svoji dramatizaci obdržela loutky a sehraje nám pohádku s loutkami O červené Karkulce.
Po uplynutí doby na přípravu, přistupujeme k sehrání divadelní pohádky. Postupně se prostřídaly všechny skupiny, ostatní, kteří neúčinkovali byli velmi vzorné obecenstvo. Skupiny po skončení se s námi rozloučily a my jim za jejich výkon zatleskali. Pak již následovalo jen určení pořadí. Porota měla velmi složitou situaci, ale spravedlnost musí být na 1. místě. A jak to tedy dopadlo? 1. místo – pohádka O Koblížkovi – 2. skupina. 2. místo patřilo pohádce O veliké řepě 1. skupině. Ostatní skupiny byly na 3. místě. Nyní již malá odměna a zazvonil zvonec a divadlu je konec!
A co říci závěrem. Všichni dobře víme, že Světový den divadla je připomínkou divadelního umění a jeho nečetných podob. Divadlo má schopnost propojovat lidi různých kultur, zároveň dává prostor pro nenásilnou formu výchovy a informací. Divadlo je živý organismus a hraje se po celém světě. Ve velkých divadelních sálech velkých měst, v malých vískách anebo i třeba v obývacím pokoji. Divadlo nám dává emoce, umí rozesmát i rozplakat, umí lidi spojit, a to nejen herce na jevišti, ale do tohoto kolotoče zapojí i diváky. Proto i my dnes zvoláme větu na počest Světového dne divadla: „Divadlo žije!“