Střípky berounského školství

Na putování po Berouně se vydaly děti družiny IZS, které dopoledne měly distanční výuku a odpoledne, když přestalo pršet, vyrazily ven. Navštívili jsme místa místního školství, která jsou spojena se známými osobnostmi. Nejprve na start, abychom se seznámili s problematikou, cestou a zjistili, co je vůbec naším úkolem. Vše je jasné a děti odchází. První stanoviště nás čeká v prostoru Jungmannovy základní školy. To je pro nás jednoduché. Školy je spjata se jménem Josefa Jungmanna, který se narodil v Hudlicích a v letech 1784 až 1788 navštěvoval piaristické gymnázium v Berouně. Jungmannova základní škola nese tento název po významném jazykovědci od roku 1992. Písmenko do tajenky máme a pokračujeme na Wagnerovu základní školu. Zde je stanoviště číslo dvě a my se seznamujeme se jménem Oktavián Wagner. Ten se stal v roce 1910 ředitelem berounského gymnázia. Další zastavení nás čeká na Husově náměstí u hotelu Český dvůr. Zde se seznamujeme s básníkem Františkem Branislavem. Ten byl synem berounského hostinského Františka Blechy a matky Antonie, rozené Dvořákové. Jeho dílo je zaměřené na verše pro děti. Pokračujeme dál a procházíme Pivovarskou ulici. Tady se zastavujeme v místě, kde je vzpomínka na Aloise Herouta, spolutvůrce těsnopisu. I tady na nás čeká písmenko do tajenky. Cesta nás dál zavádí k Obchodní akademii a Pedagogické škole. Již z dáli vidíme informaci a hurá za ní. Ta nese jméno Františka Hampla, který v letech 1924 – 43 byl profesorem obchodní akademie. A máme další písmeno do tajenky. Čeká nás ještě poslední stanoviště, kterým je knihobudka před hlavním nádražím v Berouně. Zde objevujeme písmeno do tajenky, ale hlavně osobnost Františka Urbana. Bylo 8. srpna 1943 a u Srbska se nesla ozvěna detonací. Jenže tentokrát nešlo o odstřel skal, který si tamní obyvatelé s oním zvukem spojovali, navíc, kdo by tak činil vprostřed noci. To se odbojová skupina, jejímž členem byl i učitel zeměpisu z berounské obchodní akademie František Urban, pokusila přerušením kolejí ztížit zásobování Němců municí. Měli však mezi sebou konfidenta, díky němuž byli všichni zatčeni a postupně popraveni. Pan učitel byl zabit na svatého Václava roku 1944 v Mnichovské věznici.

Putování zde končí a my máme tajenku. Ta je - - - - - -. Zajímavé putování Berounem nás opět obohatilo o další informace z našeho města. Šest osobností, se kterými jsme se dnes seznámili, nejsou zcela určitě všechny. Našli bychom jich více. Tak možná, někdy příště.