Stěhování aligátora
V úterý 23. května se v ústecké zoo konalo tradiční stěhování aligátora Libora do jeho letní expozice. „Většinou se přesun ze zimoviště do venkovního výběhu koná v polovině května, po zmrzlých, kdy se teploty již ustálí a nehrozí pokles pod 10°C. Díky letošnímu chladnému počasí v první polovině května se však stěhování trochu posunulo, i když se historicky nejedná o úplně poslední termín. V roce 2013 totiž přesun proběhl až 12. června kvůli dlouhodobě chladnému počasí, ale také červnovým povodním, které sice naši zoo tehdy nezasáhly, ale přesto částečně narušily její běžný chod,“ vysvětluje tisková mluvčí Věra Vrabcová.
„Libor tráví v zimovišti téměř 8 měsíců, přesunuje se k nám na začátku října, protože ve stávající venkovní expozici bez zázemí v podobě krytého prostoru s teplotou nad 27°C včetně teplé vody v bazénu by středoevropskou zimu nemohl přečkat,“ popisuje chovatelka Jana Bárnetová. „Po několikatýdenní aklimatizaci začíná přijímat potravu, dáváme mu zejména hovězí maso, kuřata, sladkovodní ryby, v letošním roce jsme kvůli přísunu kolagenu a vápníku přidali i vepřová kolínka. Intervaly krmení se liší podle množství, jednou za tři týdny spořádá cca 5-6 kg, popř. se dávka dělí na polovinu a krmíme zhruba po deseti dnech. Libor si intervaly vlastně určuje sám, pokud je již hladový, vyleze z bazénu ke dveřím a vyčkává, co mu nachystáme,“ usmívá se Jana Bárnetová.
Stěhování je pro pracovníky zoo rutinní záležitostí, jsou již sehraným týmem. Nejdůležitější je přetáhnout Liborovi přes hlavu smyčku z lana a s jeho pomocí jej vtáhnout do dlouhé bedny. Ta se naloží na auto a převeze o několik desítek metrů níže k letní expozici. „Letos to bylo trochu obtížnější, Liborovi se do bedny nechtělo, vzpíral se a zapřel se mezi dveře od vnitřní ubikace, ale nakonec jsme to zvládli,“ líčí chovatel František Šubík, který má Libora během letní sezóny na starosti. „Díky jeho hmotnosti (cca 200 kg), ke které je nutné ještě připočítat hmotnost dřevěné bedny, je stěhování záležitostí pro silné chlapy. U bazénu vždy bednu zdvihneme, nakloníme, takže Libor většinou po jejím otevření zcela hladce vklouzne do vody. Letos to šlo rychle, hned si začal celý prostor prozkoumávat, takže byl hodně aktivní. Stěhování je pro něj vždy bohužel trochu stresující, ale je dobře, že bude na sluníčku a bude mít přísun UV záření,“ dodává František Šubík.
Libor je obyvatelem ústecké zoo již od roku 1974 a je to služebně nejstarší zvíře zde. Bohužel, někteří návštěvníci se nedokáží smířit s tím, že většinu času leží nehybně a nevykazuje žádnou aktivitu, takže jej ohrožují házením kamenů či jiných předmětů. Proto byl před několika lety celý prostor opatřen kamerovým systémem a je monitorován.