Sopky na dosah

Je pátek. 1. 11. 2019 a děti školní družiny krátce po osmé hodině odchází na další přírodovědnou činnost. Tentokrát do Muzea Českého krasu na zábavně – vzdělávací program s muzejním geologem, panem Bokrem a jeho kolegyní. Naším tématem budou sopky. Oblast, o které my děti toho mnoho nevíme. I když možná, budeme se divit. Ještě malé zastavení na zimovišti zimního ptactva na Berounce u lávky a krmení. Pozorujeme holuby, racky, kachny a vidíme, jak se derou o potravu. A to ještě není tak velká zima. Pak ale již odcházíme do muzea. Zde úderem deváté hodiny na nás čekají již pracovníci muzea. Odkládáme si bundy a odcházíme společně do prostor klubovny, kde se vše bude odehrávat. Usedáme a již začínáme. Po krátkém uvítání si osaháme horninu, která v sobě cosi skrývá. Nesmíme říci, co si myslíme, že to je. Po obejití všech následovala otázka. Co to bylo? Všichni nahlas křičíme – trilobit. Ano, byl to trilobit, který vznikl v moři usazením, a my jej poznali. Mluvíme o tehdejších přírodních podmínkách, kde bylo a kde nebylo moře, na mapě hledáme i naše město a vidíme, jak se kontinenty pohybují až do dnešní podoby. Hledáme, kde je možné vidět sopky, povídáme si o jejich vzniku a přenášíme se až do našeho regionu. I u nás v Berouně jsou zbytky po vyhaslé sopce. Je tím skála proti hlavnímu vlakovému nádraží. O složení sopky nám vypráví pan Bokr. Velmi nás upoutává jeho vyprávění, až se dostáváme k poslední části. Naším úkolem je namalovat, jak taková sopka vypadá a její dozdobení bude i lávovým prachem. Ten si ovšem musíme sami připravit. Takže nejprve namalování sopky, pak vytvoření lávového prachu na ozdobení. V kamenném hmoždíři vytváříme prach z lávových kamenů. Kdo to zažil, nic jednoduchého, ale jde to. Potom si potřeme části sopky lepidlem a dozdobíme lávovým prachem. Jak se nám to podařilo? To posoudil pan Bokr, kterému se naše dílo líbilo. A tak malý dárek z dnešní akce. A nyní nás čeká chvilka napětí. Ukázka, jak to vypadá, když se uvede sopka do činnosti. V misce máme nějaký prášek, který zalijeme octem a vidíme krásnou reakci těchto dvou materiálů. Sopka opravdu vzala na síle. A láva se nám rozlévá po okolí. Paráda. Malý chemický pokus, který opravdu stál za to. A nyní všechno uklidit a je čas se rozloučit. Vzpomínkou na náš pobyt v muzeu nám zbyl obrázek sopky, jako malý dárek jsme obdrželi omalovánky a na závěr ještě kamínek pro štěstí. A nyní je to již všechno. Poslední rozloučení, poděkování a tradá ke škole. Zde již čekají naši rodičové. Přátelé, bylo to super! Akce s muzejním geologem panem Bokrem se opravdu povedla a nám se všem moc líbila. Děkujeme!