První mláďata plameňáků jsou na světě

V ostravské zoologické zahradě se začali líhnout plameňáci kubánští. K dnešnímu dni je na světě osm mláďat, minimálně jednou tolik by se jich mohlo ještě vylíhnout. Tím by zoo mohla překonat rekord v počtu odchovaných mláďat z loňského roku, kdy se podařilo odchovat osm mláďat.

První mláďata plameňáků jsou na světě

První mládě tohoto nejintenzivněji zbarveného plameňáka se vyklubalo 15. června a postupně se líhnou další. Samice plameňáků snášejí jen jedno vejce, v případě jeho ztráty se mohou podnést. V inkubaci vejce i v následné péči o mládě se střídají oba rodiče. Ostravské hejno čítá momentálně 50 jedinců (bez letos vylíhnutých mláďat) – 29 samců a 21 samic. Celkem bylo v této hnízdní sezóně sneseno 29 vajec, z nichž 21 bylo oplozených. Tři vejce byla rozbitá nebo zmizela, pět bylo neoplozených nebo zkažených. Aktuálně je do hnízdění zapojeno 17 párů. Osm z nich už pečuje o potomka, dalších devět ještě sedí na vejcích. Tři oplozená vejce jsou navíc v líhni v chovatelském zázemí (jedná se např. o vejce, které bylo po snesení opuštěno, nebo se vykutálelo z hnízda, příp. bylo sneseno mimo hnízdo). Vzhledem k tomu, že byla tato vejce oplozena, nezůstala chovateli nepovšimnuta, ale byla umístěna do líhně. Jakmile budeme očekávat líhnutí mláďat, musíme pro vejce najít náhradní rodiče, buď ve vlastních řadách (může se stát, že dosud inkubující ptáci o vlastní vejce přijdou), nebo v rámci nezištné spolupráce v jiných českých zoologických zahradách (jak se již několikrát v minulosti stalo). Je to možné díky tomu, že plameňáci nepoznají vlastní vejce od podloženého, které tak bez problému akceptují.

Mláďata plameňáků jsou po vylíhnutí pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až v průběhu druhého roku života. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří drobní korýši, řasy a plankton.

Ostravská zoo chová tyto elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979. V posledních letech se zde pravidelně rozmnožují. Každoročně se jim daří úspěšně odchovat 6-8 mláďat, přičemž starší mláďata postupně dospívají a sama se zapojují do reprodukce. Za celou dobu chovu těchto impozantních ptáků se zde podařilo odchovat téměř 70 mláďat.

Plameňáci kubánští (Phoenicopterus ruber) obývají mělká jezera a laguny souostroví Velkých Antil (Kuba, Bahamy, Hispaniola), poloostrova Yucatan a severu Jižní Ameriky. Prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jejich přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku průmyslové těžby soli.

Autor:
Vydáno: