Proč jsou plameňáci růžoví
První návštěvníci je uvidí při slavnostním otevření Africké vesnice v sobotu 4. října ve 14.00. Zatím probíhá jejich aklimatizace v novém prostředí a v nejbližších měsících plánujeme rozšíření hejna z osmi až na dvacet pět zvířat.
Plameňáci patří k velmi křehkým druhům a jejich převoz bývá vždy rizikový. Proto jsme rádi, že transporty pěti jedinců ze Švédska a tří ze Zoo Liberec proběhly bez problémů. „Po prvních čtyřech dnech v nové expozici začali ptáci přijímat standardní krmnou dávku a v dalších dnech po otevření si budou pomalu zvykat na větší pohyb návštěvníků kolem jejich expozice. Plameňáci jsou ptáci tvořící velké kolonie, u kterých s velikostí hejna roste i jejich reprodukční úspěšnost. Optimální pro začátek je mít alespoň 20 jedinců, proto se budeme snažit hejno postupně rozšiřovat.“, řekl kurátor ptáků Zoo Brno Petr Suvorov. I přesto, že žijí v koloniích, jsou monogamním druhem a v péči člověka se mohou dožít i padesáti let. Plameňáci získávají svoji neobvyklou barvu z potravy. Díky mohutnému, dolů zahnutému zobáku dokáží filtrovat vodu v poloze hlavou dolů a získávat z ní potravu, tedy především řasy a drobné živočichy, které zachycují na jazyku. Plameňáci takto nabírají a filtrují vodu až dvacetkrát za minutu, takže přijmou velké množství řas a korýšů, obsahujících pigmenty zvané karotenoidy. Ty pak zbarvují peří plameňáků do růžova. Karotenoidy, nacházející se především v sinicích a v tělech korýšů (například žábronožek), se působením jaterních enzymů rozloží na růžové a oranžové pigmentové molekuly. Účinek karotenoidů na zbarvení je dobře patrný na mladých jedincích, kteří jsou zprvu šedí a teprve postupně zrůžoví.