Po vypuštění ježků nastala sezóna mláďat

Po zimě jsme do přírody po kolonii netopýrů vypustili také ježky a o několik dní později jsme už začali pečovat o první jarní mláďata. Do stanice jsme přijali mládě zajíce polního a samečka veverky obecné. V obou případech byla pomoc potřebná, ale ne vždy je vhodné mláďata z přírody odebírat. Více se dozvíte, pokud se podíváte na naše nové stránky na Facebooku.

Do záchranné stanice jsme krátce po jejím otevření přijali mláďata ježků západních. V létě je odchoval veterinární lékař, který je našel na zahradě před svým domem. Došlo zřejmě k tomu, že mláďata přišla o matku. Poté, co ježci přes zimu získali potřebnou kondici, jsme v polovině dubna dvě samičky se samečkem vypustili zpět do přírody. V záchranných stanicích přezimují především mláďata ježků, která samička porodí na sklonku léta a která už nestihnout získat dostatečnou hmotnost pro úspěšné zazimování. I my jsme se mohli těšit z pohledu na zvířata, která se vracejí do svého přirozeného prostředí.

 

S prodlužujícími se dny a nárůstem teplot mají zvířata opět vhodné podmínky pro rozmnožování. Prvním mládětem, které se dostalo do záchranné stanice, byl zajíc polní, který zmateně pobíhal, místo toho, aby nehnutě splýval s okolím. Vážil téměř půl kilogramu, což odpovídá stáří přibližně jednoho měsíce. V tomto období se zajíci už často živí rostlinnou stravou. Přijímá listy pampelišky i jejich stonky s květy, mladý jetel a seno a jeho hmotnost roste. Druhým mládětem, které jsme přijali, byla veverka obecná. Majitelům rodinného domku přinesl veverku pes, ale už se ji bohužel nepodařilo zachránit. Druhý den ale na zahradě našli další. Sameček veverky byl ve věku přibližně šesti týdnů, podobal se už menší dospělé veverce, ale byl dost pohublý. Po zavodnění organismu jsme ho začali krmit mléčnou náhražkou a zdá se, že také přibývá na váze.

Obě mláďata se k nám dostala poté, co už strávila nějakou dobu se svými matkami, díky čemuž mají vysokou šanci na přežití a návrat do přírody. Věříme, že se to podaří. Mláďata potřebují získat od matky důležité látky pro svoji obranyschopnost, případně bakterie pro trávení některých látek, které jim nejsme při nejlepší péči schopni dodat, a pokus o záchranu u nich bývá neúspěšný. Stává se, že lidé z neznalosti v dobré víře mláďata přinesou do záchranné stanice. Pokud se však savci tiše ukrývají v trávě, splývají se svým okolím, neutíkají, neozývají se, jak v případě zajíčků a srnčat nebo je nenajdeme ještě nesamostatná mimo hnízdo, jako v případě veverek nebo lišek, naši pomoc obvykle nepotřebují. Stejně tak ji většinou nepotřebují opeřená mláďata ptáků, dravců a sov, která posedávají na vyvýšených místech nebo drobných pěvců, kteří ještě neschopní letu poskakují mimo hnízdo. Prosíme veřejnost, aby se lidé vždy nejprve poradili s pracovníky záchranné stanice, přítomnými na pohotovostním telefonu stanice 702 137 837.

Více informací o Záchranné stanici pro volně žijící živočichy najdete na nově založené stránce na Facebooku pod odkazem https://www.facebook.com/zachrannastanicejinacovice. Budeme zde pravidelně zveřejňovat příběhy našich pacientů a opuštěných mláďat a informovat o tom, jak můžeme zvířatům pomáhat nebo čemu se vyhnout. Rádi odpovíme i na Vaše komentáře.

Zdroj: ZOO Brno
Autor:
Vydáno: