Pesisir Balikpapan

V úterý 2. července 2019 se v ústecké zoologické zahradě konala tisková konference věnovaná ochranářskému projektu Pesisir Balikpapan, který vznikl v Zoo Ústí nad Labem v roce 2007 spoluprací s předním českým primatologem Stanislavem Lhotou. „Počátky projektu se váží již k roku 2005, kdy Stanislav Lhota a dva další přírodovědci z České republiky podnikli na Borneo expedici Frontata, která měla za úkol hledat hulmana běločelého, jednoho z nejvzácnějších indonéských primátů. Kromě úspěšného zdokumentování hulmanů v relativním bezpečí přírodní rezervace Sungai Wain v povodí Balikpapanského zálivu však přírodovědci zjistili velice rychlý úbytek lesů v bezprostředním okolí rezervace, které jsou domovem dalších vzácných primátů, kahau nosatých,“ popisuje tisková mluvčí zoo Věra Vrabcová.

Pesisir Balikpapan

Kahau nosatý je endemitem ostrova a podél pobřeží Balikpapanského zálivu žije asi 1400 jedinců, což je jedna z největších populací na Borneu. Využil jsem nabídky Tomáše Krause, tehdejšího ředitele Zoo Ústí nad Labem k založení ochranářského projektu zacíleného na terénní práci v této lokalitě. Zoo Ústí nad Labem se tak stala jednou z prvních českých zoo, která zaměstnala terénního pracovníka pro in situ projekty, tedy ochranářské projekty probíhají přímo v domovině ohrožených druhů, a pomohla tak zahájit přerod českých zoologických zahrad v mezinárodní ochranářské instituce, stejně jako je tomu dnes i v jiných částech rozvinutého světa,“ vzpomíná primatolog Stanislav Lhota. „Dlouhodobým cílem projektu bylo zajistit nejcennějším částem Balikpapanského zálivu status chráněného území a ochranu financovanou z rozpočtu místní vlády. K tomuto cíli však vede dlouhá a náročná cesta. Aby vůbec ekosystém zálivu do doby vyhlášení rezervace přežil, musíme se prozatím o jeho ochranu postarat sami. To zajišťuje jednak tým místních rybářů, který každý měsíc pobřeží zálivu objíždí a dokumentuje veškeré legální i nelegální lidské činnosti, které by mohly záliv poškozovat, od budování průmyslu až po pálení dřevěného uhlí. Tyto informace pak poskytuje týmů environmentálních aktivistů, kteří se snaží přesvědčit zástupce odpovědných úřadů, aby těmto aktivitám účinně čelili. Současně usilují i o zvýšení stupně ochrany celého území. V tomto směru byl letošní rok velmi úspěšný, neboť přírodní rezervace byla v květnu zanesena do nového územního plánu. Rozloha navrženého chráněného území je však zatím příliš malá, a proto nyní usilujeme o její další rozšíření“ vysvětluje Stanislav Lhota.

Ještě v loňském roce však přes všechny úspěchy hrozilo, že projekt Pesisir Balikpapan bude předčasně ukončen. Dostal se totiž do velkých finančních problémů, kvůli kterým nemohly být členům indonéského týmu vypláceny odměny a prostředky na jejich pravidelné pracovní výdaje byly výrazně zredukovány. Přesto se členové týmu rozhodli po dobu několika měsíců v práci pokračovat jako dobrovolníci. „Finanční krizi projektu nakonec pomohli vyřešit kolegové z jiných zoologických zahrad. Největším donorem celého projektu se stala Zoo Praha, příspěvek nám poskytla také Zoo Liberec, Zoo Plzeň a různé spolky (ČSOP, Zoologický klub, Neotáčej se zády). Pravidelným měsíčním příspěvkem v nemalé výši přispívá také Marek Ždánský a řada drobných dárců, kterým tímto všem velice děkujeme. Projekt podporuje Zoo Ostrava a Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC),“ doplňuje Stanislav Lhota.

Tiskové konference se zúčastnil ředitel zoo Roman Končel, „duchovní otec“ projektu a bývalý ředitel zoo Tomáš Kraus, 2. náměstek primátora a člen Rady města Tomáš Vlach, který vyjádřil podporu těchto aktivit, a dále zástupci Zoo Praha, Zoo Plzeň a Marek Ždánský.v

Autor:
Vydáno: