Perská kočka
Ono se není ani čemu divit. V podstatě je to šlechtična. O původu těchto v uvozovkách aristokratech se vedou diskuze až spory. Přou se o ně totiž dvě země - Írán a Spojené státy americké. Navíc se do toho ještě zamotalo Turecko, ale to je spíše spojeno s angorskými kočkami. Zpět k Peršankám. Spadají mezi dlouhosrsté kočky. Právě druh z USA má tzv. peke face neboli pekingský obličej.
Tak jako téměř všechny druhy koček, tak i ty perské vznikly křížením. V tomhle případě se jedná o dlouhosrsté kočky z Persie spolu s angorskými kočkami z Turecka. To se stalo pole dostupných informací v sedmnáctém století, kdy byly dovezeny do Itálie. Tzv. cílený chov se provozuje od století devatenáctého. V té době začal vznikat druh s hustou hedvábnou srstí, středního až velkého vzrůstu.
Dnes už jich je na světě nepřeberné množství. Plemeno Peršanek patří mezi ty klidnější. I když je to kočka, tak to není zrovna tulák jako klasická domácí. Její jedinou prací je se válet a občas popojít pár kroků k misce, aby se podívala, co je tam za dobroty. Je nutné ji vyčesávat každý den. Jinak by se člověk s její srstí nedomluvil. Jednou za tři měsíce je vhodné ji vykoupat.