Ohlédnutí za Terakotovou armádou
Výstava Terakotová armáda na Výstavišti Holešovice už sice skončila, ale během svého pobytu v České republice se dočkala prodloužení, aby ji mohlo navštívit co nejvíc zájemců. V posledních dnech otevření jsem se na ni vypravila podívat také a nechápu ty, kteří se v první hale rozhlédli, vyfotili se s replikou terakotového důstojníka a spokojeně odešli.
Na prohlídku jsem měla všeho všudy pouhou hodinu. Než jsem se naučila zacházet s audioprůvodcem a zorientovala se v bludišti výstavních sálů, byl pomalu čas pomýšlet na navrátila, takže jsem svůj zážitek, jako většina ostatních, omezila na bezmyšlenkovité cvakání snímků zbůhdarma do prostoru. Ono se z toho určitě něco povede.
Během té chviličky se na výstavu nahrnulo několik školních tříd, což mě na podobných akcích dovede zaručeně znechutit. Pobíhaly po místnostech, zrovna když jsem fotila, překřikovaly se… Že jim organizátoři nevyhradili zvláštní čas na návštěvu?
Ale nevadí, s tím jsem se nakonec dokázala smířit. Víc mi vadilo, že audioprůvodce mi oznámil vlastně to samé, co jsem si mohla přečíst a celá výstava byla na můj vkus trochu nepřehledná. Ani jsem neměla možnost se vyškolených zaměstnanců zeptat na zajímavosti; nebo si nechat vysvětlit, co mi vrtalo hlavou.
Mohl za to nedostatek času, kdyby bylo po mém, strávila bych na výstavě celý den. Takhle jsem si jen odnesla hromadu fotek a povrchní zážitek, jako každý jiný.