Odemykání studánky s dětmi školní družiny a klubu

Jsme po obědě a velké vedro nás natolik trápí, že odcházíme všichni společně do školní družiny druhého oddělení. Zde si připomínáme, proč nemůžeme jít odemykat studánku do blízkého lesa, ale my si přeci nechceme zahrávat s naším zdravím. Proto si studánku dnes odemkneme v družině a až se trochu zchladí, půjdeme opravdu na studánku do lesa. Nejprve jsme si přečetli krásnou pohádku O křišťálové studánce, kterou napsal Otto Sutermeister. Pohádka byla hezká a všem se líbila. Po přečtení se ujala slova paní vychovatelka Mirka, se kterou jsme se naučili novou písničku, Petrova studánka, jež jsme si v družině přejmenovali, na Berounskou studánku. Mirka hraje na kytaru a my se snažíme s ní zpívat a písničku se naučit. Pro někoho žádný problém, neboť píseň zná. Velké bylo však překvapení od dětí prvního oddělení, kteří nám připravili krásnou studánku, než jsme přišli z jídelny. A nakonec nechyběla ani studánková víla. Poslední úkol, který z této akce pro nás vyplynul, bylo složit verše o studánce, napsat nějakou pohádku o studánce, či namalovat studánku s nějakou vílou. A tak se rozcházíme do svých oddělení a začínáme pracovat na dalším úkolu. V půl třetí se opět scházíme u Veverušáků a jdeme se podívat, jak se kdo s úkolem popral. A věřte, nevěřte, vzniklo hodně krásných obrázků, několik pohádek, ale i několik veršíků. Všem však patří poděkování. Postupně si pohádky i verše čteme, ale hodnocení bude asi velmi těžké. Vyhodnotíme až v lese na skutečném odemykání studánky.

Berounská studánka

U studánky všechno kvete,
všechno voní, všechno zpívá.
Někdy se tu potulují,
skřítci, motýli i víla.
Víla tančí na studánce,
pomalé i rychlé tance.
Hudba hraje zvesela,
je to skřítčí kapela.
A když je tanec u konce,
lehnou si do trávy ke studánce.
Studánka jim zašumí,
a potom všichni krásně spí.

Autor: Anna Ernestová, Školní klub Beroun – Závodí

Budoucnost studánky

Já znám jednu studánku,
tam chodím nabírat vodu do džbánku.
Bojím se, že voda dojde,
a že žába po studánce projde.
Kam budu chodit vodu napouštět?
Snad nebudu vodu ze světa vypouštět?
Tak se o ni budu hezky starat,
nebudu ji ničit,
to radši budu orat.

Autor: Adéla Šťávová – 4. Oddělení ŠD

Studánka z Berouna

Ta křišťálová studánka,
ta leží v Berouně.
U ní plakala princezna,
ale teď už ne.
Zestárla a odešla,
když neměla s kým plakat.
Nenašla si manžela,
a chtěla se moc vdávat.
Žádný ji však nechtěl,
protože byla pyšná.
A tak si každý od ní držel,
odstup jako jáma jistá.
A teď u statku leží,
ta studánka pověstná.
A už ani nebrečí,
ta princezna pyšná.

Autor: Anežka Povolná – 4. Oddělení ŠD

Naše milá studánka

Naše milá studánka čistá,
a tím jsem si jistá.
Je nejkrásnější na světě,
i když zrak, klame tě.
Ucítíš tu krásnou vůni,
co se line kolem tůní.
Uslyšíš ten krásný zpěv,
co zažene ti všechen hněv.
Tak chraňme takové studánky,
a pleťme si u nich copánky.

Autor: Anna Hrubá, Školní klub

Studánka

Princezna u studánky pláče,
skoro jako malé ptáče.
Muže si nikde nenahledá,
je to hrozný neposeda.
Pýchy se nikdy nenají,
princezny se nevzdají.

Autor: Anna Fučíková, 2. Oddělení ŠD