Nové zasíťování voliéry supů

Dnes 9. září se v ústecké zoologické zahradě sešli zástupci Magistrátu města Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a společnosti ČEZ. Příležitostí setkání bylo otevření nově zasíťované voliéry pro supy himalájské. „Společnost ČEZ zařadila náš projekt zasíťování voliéry do nadačního programu Pomáhej pohybem. Pohybová aplikace, ve které sami uživatelé vybírají, který z vybraných projektů podpoří. Velmi nás těší, že se požadovaný počet bodů vybral v řádu několika dní. Díky tomu podpořila společnost ČEZ náš projekt v plné výši, tedy částkou 39.478 Kč,“ uvádí ředitel ústecké zoo Ing. Roman Končel.

Nové zasíťování voliéry supů

Ústecká zoologická zahrada chová supy himalájské od roku 2003. K původnímu páru supů přibyli dva noví jedinci. Ti nyní obývají nově zrekonstruovanou voliéru u horní pokladny. Dne 25. 8. 2020 jako nejprve přicestoval z liberecké zoo mladý samec. Jedná se o jedince, který byl v roce 2016 deponován právě z naší zoo jako dvouměsíční mládě. Šlo o náš historicky první odchov tohoto druhu. Samec byl odchováván uměle, ale pomocí atrapy supa nedošlo k žádnému navázání na člověka. Samec se tedy po 4 letech vrací tam, kde se vylíhl. O den později mu přicestovala mladá samička, která se vylíhla v únoru letošního roku v Zoo Lešná. Oba si teď budou nějakou dobu zvykat na nové prostředí i vzájemně na sebe. Nově zasíťovaná voliéra by měla do budoucna zajistit požadovaný welfare pro případné odchovy,“ přibližuje podrobnosti chovu zástupce ředitele Ing. Lukáš Štěrba.

Nejedná se o první projekt, podpořený nadací ČEZ. V minulosti již byly například zafinancovány projekty na stínící plachty pro slony či rekonstrukce výběhu tapíra čabrakového. „„Jsme velice rádi, že naše nadace pomáhá v zoologické zahradě. Právě projekty zaměřené na ochranu přírody mají v současnosti obrovský význam. Pevně věříme, že v budoucnu navážeme na sérii úspěšných projektů a spolupráce bude pokračovat,“ přiblížil regionální zástupce nadace ČEZ Ota Schnepp.

Supi jsou zástupci dravých ptáků, kteří jsou známí především jako mrchožrouti. Jejich význam v potravním řetězci má nezastupitelné místo, neboť se živí těly uhynulých zvířat, která mohou být zdrojem nákazy a choroboplodných zárodků. „V současné době je pro ně největší hrozbou léčení skotu a hospodářských zvířat veterinárním přípravkem s názvem Diclofenac. U lidí a hovězího dobytka způsobuje tato látka sníženou re-absorpci kyseliny močové v ledvinách a její zvýšené vylučování močí. U supů naopak dochází k poškození ledvin a zvýšenému zadržování kyseliny močové v organismu, proto po pozření masa se zbytkovým množstvím diclofenaku obvykle do dvou dnů umírají,“ upřesňuje Ing. Lukáš Štěrba.

Autor:
Vydáno: