Na tom našem dvorku Babka Babánková – příchod jara

Děda Zdvořáček vstoupil do bytu paní Babánkové, právě v okamžiku, kdy obracela na velkém reklamním, nástěnném kalendáři listy z března do dubna. To mu dalo podnět k rozsáhlému komentáři o zajímavosti v označování měsíců.

Na tom našem dvorku  Babka Babánková – příchod jara

Vážená paní Babánková, všimla jste si, že u nás v Čechách, jsou měsíce v roce označovány podle toho, co se v přírodě děje ? Právě teď jste na tom kalendáři potvrdila, že břízy již vyrazily své zelené lístky a na řadě jsou další stromy. Naši předkové si vybrali duby a proto se skví jejich pradávné pojmenování i v kalendáři na Vaší stěně. To okolní národy, snad až na Poláky, jmenují své měsíce jednotně, třeba Slováci marec v březnu a apríl v dubnu… Nevím kdo si z koho dělá apríl, potom v hospodě, když debatujeme kdy letos budou Velikonoce. Já stále tvrdím, že v dubnu, ale kolegové ze Slovenska vykřikují : Apríl, apríl, apríl… a to u nás říkáme lidem, jenom 1. dubna, když někoho napálíme.“

„ Pane Zdvořáček, Vy jste to pojal dost ze široka,“ poznamenala bylinkářka – babka Babánková, usedaje na židli u kuchyňského stolu, „pro mne to znamená začátek jara a signál, že musím vyrazit na léčivé býlí.“  „Co prosím Vás sousedko takhle v brzkém jaru může být v rostlinné lékárně venku z promrzlé země za léčivky, kromě podbělu, o kterém jsme hovořili posledně ?“ Podivil se děda Zdvořáček . „Co ?“ Povídá zkušená bylinkářka. „Vždyť jste se před chvilkou o těch velice důležitých rostlinách zmínil.“ „???“ „No přeci břízy a duby.“ Pokračovala v poučování, již pohodlně sedící sousedka, upíjeje z půllitrového kafáče, léčivý čajový nápoj. „Tak břízy ty beru,“ pokýval hlavou děda Zdvořáček, „z těch dělám březová košťata, jestli budete mít zájem, tak Vám taky jedno udělám, dokonce ho vyvedu v národních barvách a označím OK 1, až poletíte na posledního dubna na mezinárodní slet čarodějnic aby Vás poznaly !“

To děda Zdvořáček neměl povídat. Ne že by byla babka Babánková citlivá na sousedovi řeči, ale přeci jenom…. Také si to uvědomil děda Zdvořáček, otočil se na podpatku a vyběhl z bytu ven, aby se po několika minutách vrátil s omluvou a kytičkou vlastnoručně natrhaných fialek v ruce. „ Á violka vonná,“ povídá babka Babánková a rozzářila se v úsměvu od ucha k uchu, jako by na předešlá ošklivá sousedova slova zapomněla. „Patří mezi první posly jara a navíc je léčivá. Mladé listy a květy se používají v kuchyni. Velmi rádi ji zpodobňují výrobci porcelánu, na svých hrncích a talířcích jako dekor. Taky jich několik mám.“ Řekla babka a ukázala směrem k příborníku, v němž „trůnilo“ několik různě velikých porcelánových nádob, které se uchovaly z kdysi kompletních servírovacích souprav. „Spolu s dalšími bylinkami ( plicník, jitrocel, řebříček, popenec, kopřiva, sedmikráska, hluchavka ), může být zajímavou součástí jarních polévek, salátů nebo pomazánek. Když jich ještě trochu natrháte, tak Vám sousede z nich něco připravím, nejen v kuchyni :

FIALKOVÁ RÝŽE
Rýži ( 1 hrnek ) zalijeme mlékem ( 2 hrnky ), přidáme asi deset čerstvě utržených květů violky vonné a uvaříme doměkka.

FIALKOVÝ OLEJ na léto
Do čtvrt litru oleje ( doporučuje se mandlový nebo slunečnicový ), dáme hrst čerstvých květů violky vonné a necháme vše ve tmavé nádobě zhruba týden louhovat. Když květy fialek zblednou, odstraníme je a máme na léto utišující prostředka na kůži, při přílišném opálení.

TINKTURA S ANTIREVMATICKÝMI ÚČINKY
Smícháme stejné díly květu violky vonné, listu rozmarýnu a natě mateřídoušky, zalijeme čistým alkoholem tak, aby byly bylinky zcela ponořené a necháme vše týden vyluhovat. Scedíme do vhodné tmavé nádoby. Používá se na potírání kůže při revmatismu a dně nebo na zmírnění otoků.

PROTI VYPADÁVÁNÍ VLASŮ
Každý druhý den propláchneme vlasovou pokožku nálevem violky vonné ( 1 vrchovatá polévková lžíce květů se zalije 150 ml vroucí vody a nechá se 10 – 15 minut vyluhovat ).

„Pro Vás sousede tu mám doporučení ze staré antiky,“ kontrovala předešlá dědova slova, na něž nezapomněla, babka Babánková. „Staří Římané doporučovali vdechovat vůni fialky, při bolestech hlavy, nespavosti a hlavně při návalech vzteku. Ale je fakt, což vás bude zajímat nejvíce, že se snažili pomocí violky vonné prodlužovat alkoholové opojení a na hlavě proto nosili preventivně fialkový věnec. To bude pohled pro bohy ! Až tuto starou novinku povíte spolustolovníkům v hospodě Na Růžku. To se potom na vás se sousedkami přijdeme společně podívat !!!

Autor:
Vydáno: