Moucha domácí
Patří k nejrozšířenějšímu hmyzu v našich obydlích, je dotěrná, otravná a navíc přenáší spoustu nemocí.Nebo je to jinak? Může být i obyčejná domácí moucha něčím zajímavá a dokáže nás něčím překvapit? To si pište, že dokáže!
Ze všeho nejdříve se spolu seznámíme. Much a mušek totiž existuje mnoho druhů. Mouchu domácí poznáme podle šedivého zbarvení, dolní část břicha má do žluta a na zádech čtyři tmavé podélné dlouhé čáry. Dlouhá je 6 až 9 mm. Celé tělo pokrývají drobné chloupky. Samice jsou o něco větší než samci. Pozorný pozorovatel je od sebe dokáže rozeznat, samice mají větší mezeru mezi složenýma očima. Mouchy mají jeden pár křídel, ten druhý je proměněn v kyvadélko. Možná se tomu těžko věří, ale žijí samotářsky.
Moucha domácí patří mezi mouchy nebodavé. Ty jsou rizikové hlavně tím, že přenášejí mnohé choroboplodné zárodky. Hmyz v našich domácnostech nikdy rádi nevidíme. Průměrná délka života mouchy je dva až čtyři týdny. Je to živočich přes den je velmi aktivní, za svůj poměrně krátký život dokáže nalétat i několik kilometrů. Na jejich nohách bylo označeno až 5 milionů choroboplodných zárodků. Přenášejí vajíčka nejrůznějších červů, zárodky tuberkulózy, salmonelly, břišního tyfu, lepry nebo úplavice.
Lidská potrava je pro mouchy velkým lákadlem a je navíc velmi snadno dostupná. V blízkosti člověka se vždycky najde vítané sousto. Vyplatí se proto potraviny si ohlídat a vyloučit kontakt s nepříjemnou návštěvou.
Mouchy domácí se živí hnijícím masem, odumřelými organismy, nepohrdnou zbytky všeho druhu, výkaly. Ústním ústrojím-sosákem, sají lahůdku, náš pot.Ve společnosti člověka se jí daří velmi dobře. Máme podobně nastavený i biorytmus. Probouzíme se za svítání a naše aktivita končí s posledními slunečními paprsky.
Za co mouchám vděčíme je fakt, že nám pomáhají zbavovat se obrovského množství organických zbytků. Bez pomoci much bychom se po kotníky brodili zdechlinami a hnijícím odpadem. Navíc i ona se stává součástí potravinového řetězce a slouží jako potrava pavoukům, ještěrkám nebo hadům.
Za pozornost stojí oči složené z tisíce čoček. Má velké zorné pole, díky kterému reaguje rychle na pohyb. Máte možná zkušenost, že chytit mouchu není jen tak. Oči jsou komplikované, předpokládá se ale, že moucha vidí skutečnost velmi neostře. Zajímavé je i bzučení, které slyšíme a kolikrát nás po ránu dokáže pěkně rozčílit. Je způsobené tím, že moucha dokáže i několiksetkrát za vteřinu rozkmitat svá křídla. Čím je rychlejší kmitání, tím je vyšší tón, který vydává.
Vědci pozorovali i mouchy, které by si zasloužily titul přebornice v letu. Na jeden dolet zvládly překonat vzdálenost 15-20 kilometrů při rychlosti až 8 kilometrů za hodinu. A to je u tak malého tvora doslova neskutečný výkon. Další z mnoha argumentů, proč si obyčejné mouchy domácí aspoň maličko vážit.