Mládě supa hnědého
Chov supů hnědých je v lidské péči poměrně náročný, proto se chovatelé těší z každého vylíhnutého mláděte. V ostravské zoologické zahradě byla velká šance na odchov v pořadí již pátého mláděte tohoto největšího evropského supa. Mládě vylíhnuté v Ostravě ale nakonec odchovávají adoptivní rodiče v Zoo Liberec. Zatím není jisté, zda bude v rámci mezinárodního záchranného projektu vypuštěno do volné přírody, nebo posílí chovatelskou základnu v lidské péči.
Mládě se vylíhlo v ostravské zoo 30. dubna. Protože se každoročně v evropských zoologických zahradách zapojených do Evropského záchovného programu (EEP) pro supy hnědé vylíhne jen několik mláďat, bylo vejce snesené 9. března umístěno do líhně. Chovatelé doufali, že odebrání vejce z hnízda u samice vyvolá snesení druhé snůšky, jak už se v minulých letech několikrát stalo. Tato strategie EEP má za cíl získat vyšší počet vajec (samozřejmě oplozených), což zvýší šanci na odchov mláďat, z nichž některá jsou zdarma poskytována pro vypuštění do volné přírody, některá zůstávají v zoologických zahradách pro posílení chovatelské základny těchto majestátních dravců v lidské péči. Přestože se tato strategie vyplatila v roce 2014, kdy bylo odebrané první vejce neoplozené a mládě se vylíhlo až z druhé snůšky, letos se to nepovedlo. Rodičovský pár druhou snůšku neměl a tím pádem přestal hnízdit.
Z tohoto důvodu bylo nutné najít náhradní rodiče, aby bylo mládě odchováno přirozeně jedinci svého druhu. Ti se nakonec našli v liberecké zoo, kam bylo mládě převezeno 4. května. Zde hraje velmi důležitou roli vzájemná a nezištná spolupráce mezi zoologickými zahradami. Do převozu zůstával malý sup v líhni a byl krmen ošetřovateli (viz video). „Asistence lidí byla minimální a pouze na nezbytně nutnou dobu, kdy nehrozilo, že si mládě vtiskne člověka jako svého rodiče a následně partnera. To by značně snižovalo šanci na zapojení tohoto jedince do další reprodukce.
Adopce nebyla bez rizika. V loňském roce proběhla úspěšná adopce mláděte supa himálajského ze Zoo Ústí nad Labem, ale ošetřovatelé vyhodnotili jako velmi riskantní nechat při odchovu oba rodiče. Samec byl totiž velmi nervózní a agresivně bránil hnízdo. Bylo proto rozhodnuto, že se samec přemístí do jiné voliéry a s mládětem zůstane pouze samice. Ta nakonec mládě úspěšně odchovala sama. Letos se ošetřovatelé rozhodli nechat ve voliéře nejen zkušenou samici, ale i samce, aby samici s odchovem pomohl. Doufali, že samice případný problém úspěšně vyřeší. Mládě bylo podloženo 9. května kolem poledne. První přiletěl na hnízdo samec a reagoval velmi nervózně. Dokonce do mláděte klovnul zobákem. Nicméně potom přiletěla i samice a na mládě si okamžitě sedla a začala ho zahřívat. Pokaždé, když se samec pokusil přiblížit zobákem k mláděti, tak ho samice vyhnala. Během několika hodin se samec uklidnil a na mláděti samici na krátkou dobu vystřídal při zahřívání. Vše začalo směřovat ke zdárnému konci. Pár však první den vůbec mládě nenakrmil. Druhý den jsme se chystali, že půjdeme do voliéry mládě nakrmit, ale ve 13 hod. přiletěl na hnízdo samec, vyvrhl potravu a pár začal společně mládě krmit. Od té doby vše funguje normálně a mládě zdárně roste.
Sup hnědý (Aegypius monachus) obývá horská pásma až do výšky 4000 metrů nad mořem v oblasti střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Zalétá i do střední Evropy. Tak jako u řady jiných dravců, došlo také u supa hnědého k výraznému poklesu divoké populace v důsledku přímého pronásledování člověkem. Na ostrově Mallorca byla populace v roce 1980 tvořena posledními 20 ptáky, ale díky jejímu posílení jedinci odchovanými v lidské péči vzrostla na současných 70 ptáků. Ve Francii, kde byl sup hnědý vyhuben úplně, byl zahájen repatriační program v roce 1992, v roce 1997 došlo k prvnímu hnízdění vypuštěných ptáků.
Tento úspěšný projekt naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.
Od roku 2012 bylo vypouštění mláďat supů hnědých omezeno ve prospěch posílení demografie populace v lidské péči (ex situ) a možnosti vypouštět mladé ptáky na nové lokalitě v Bulharsku (od roku 2018). V současné době čelí supi ohrožení po celém světě, resp. ve všech oblastech jejich přirozeného výskytu, tj. v Evropě, Asii i Africe. Tato skupina ptáků má v přírodě nezastupitelný význam. Coby mrchožrouti se zásadně podílejí na udržování „čisté“ přírody bez těl uhynulých zvířat, která mohou být zdrojem nákazy a choroboplodných zárodků. Dříve relativně běžní ptáci jsou dnes téměř na pokraji vyhubení.