Masopust

Popeleční středu vypočítat, je matematicko – astronomická úloha. Jen tak pro zajímavost uvádíme výhled popelečních střed do roku 2019:
r. 2014 = 4. března
r. 2015 = 17. února
r. 2016 = 9. února
r. 2017 = 28. února
r. 2018 = 13. února
r. 2019 = 5. března

Masopust je tradiční oslava hojnosti, před střídmějším postním obdobím, v čase předjaří, kdy se jídelníček zúžil na pokrmy z trvanlivých potravin. Je to to období, kdy dali naši předci masu vale = sbohem.
V období od 7. ledna do masopustního úterý, se na vsi konalo nejvíc svateb. Lidé věřili, že sňatky uzavřené v této době, budou šťastné a dlouho vydrží. Bylo to také z praktických důvodů – v komorách byla hojnost zásob a masa ze zabijaček.

Nejvíce se slavilo už od tučného čtvrtka, před poslední masopustní nedělí. Říkalo se mu tučný ( též po sv. Máří Magdaleně, která nevynikala štíhlostí ), protože se zabíjela prasátka, peklo se vepřové a podávalo se s knedlíkem, zelím a pivem. Na tento den chasa mívala odpoledne prázdno a dostala „tučné“ jídlo. Na tučný čtvrtek by měl totiž každý hodně jíst a pít, aby po celý rok byl při síle.Hospodyně zadělávaly na koblihy, šišky a boží milosti ( z nudlového těsta ), které pak smažili na sádle a nadělali jich plné mísy, pro pohoštění rodiny, sousedů a koledníků.

Jídelníček se lišil podle kraje a bohatství hostitele. O masopustě bývalo více masa než chleba, o posvícení je tomu naopak. Za starých časů se říkalo místo slavit masopust „jísti koblihy“, v 16. stol. také „karneval v Koblihově“. Staročeské koblihy se připravovaly vždy jen na másle.Vařily se i omáčky : svíčková, křenová, koprová a různé houbové.

Začátkem února, na sv. Blažeje – se světíval chléb a chlapci sbírali po vsi dárky. Na sv. Dorotu – se konala staročeská hra, provozovaná v jižních Čechách - „stínala se zlatá korunka“.Hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Konal se „mužský bál“ , kam neměli přístup svobodní mládenci a dívky – jen ženatí mužové a vdané ženy. Pro děti staří odpoledne pořádali „dětskou muziku“. Masopust, jako pokračování starověkých bacchanalií i saturnalií, byl dosti bujný.

Dodržovaly se též dost kruté zvyky:
- mlácení kohouta nebo stínání berana ( jemuž se krk namazal lojem, aby poprava nebyla tak lehká ).
Tyto ukrutné zvyky byly po r. 1850 zakázány.
Vyvrcholením masopustu bylo v úterý, s průvody maškar. Taneční zábava končila v úterý o půlnoci, kdy musely všechny hudební nástroje utichnout a za „všeobecného žalu“ se pochovala basa. Na Popeleční středu, se vařila kyselica, o níž se říkalo, že je to „voda s vodú“.