Mamut v Zoo Ostrava
V posledním roce bylo v areálu ostravské zoologické zahrady nainstalováno několik kosterních modelů v životní velikosti. Nejnovějším přírůstkem je kosterní model mamuta srstnatého, jehož vznik finančně podpořil Moravskoslezský kraj.
Trendem moderních zoologických zahrad je kromě chovu vzácných druhů živočichů, účasti na záchraně těch nejohroženějších, prezentování současného stavu přírody a výhledů do budoucna také pohled do minulosti a představení prehistorických zvířat. V areálu bylo během posledního roku nainstalováno několik zástupců pleistocenní a miocenní fauny, jako je veledaněk obrovský, medvěd jeskynní či šavlozubec. Nově k nim přibyl mamut srstnatý.
Mamut byl chobotnatec specializovaný na chladné prostředí glaciální stepi s převládajícími travinami. K životu v chladu byli dobře uzpůsobeni. Měli těla pokrytá hustou srstí, které se během léta zbavovali línáním, a 8 cm tlustou tukovou vrstvu. Jeho hlavní potravou byly traviny. Proto na konci pleistocénu, když se v důsledku globálních změn klimatu začaly rozšiřovat lesy, vymizel. Částečně se na vyhynutí mamutů mohli podílet i pravěcí lovci, kteří je lovili pro maso. Kly a kosti jim sloužily na výrobu nářadí a ozdob, na stavbu obydlí i jako palivo, kůže pak jako oděv. Nikde se nenašla vyhloubená past k lovu mamutů, proto převažuje názor, že mamuti byli loveni přímým útokem organizované lovecké skupiny.
Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) žil na území Evropy, Asie i Severní Ameriky posledních 300 000 let. Poslední populace zde přežívaly pravděpodobně až do období 8000-7500 př. n. l., později žili mamuti už jen na Wrangelově ostrově u nejvýchodnější Sibiře (před 4000 lety). Na území České republiky se vyskytoval ještě před cca 10 000 lety. Mezi hlavní naleziště mamutích pozůstatků v ČR patří Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice. Mamut byl nejbližším příbuzným slona indického (Elephas maximus).
Předlohou pro ostravského mamuta byla kostra mamuta nalezeného u německé obce Bornau. Jedná o jeden z mála venkovních modelů kostry mamuta. Druhý je např. v Jihočeské zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou (dříve Zoo Ohrada). Model mamuta vznikal asi půl roku, čemuž předcházelo zhruba stejně dlouhé přípravné období. Pracovali na něm čtyři sochaři. Má železnou konstrukci vážící asi 200 kg. Ta byla následně opláštěna vymodelovanými odlitky z pryskyřice a nabarvena. Celý model pak váží okolo 400 kg. Je umístěn u výběhu slonů indických. O tom, jak model vzniká, hovoří sochař Zdeněk Chmelař.
„Moravskoslezský kraj s ostravskou zoologickou zahradou spolupracuje dlouhodobě. Letos jsme v rámci environmentálního vzdělávání podpořili rozšíření edukativních prvků. Věřím, že další kosterní modely pomohou ve výuce školáků a zvýší jejich zájem o přírodu a životní prostředí. Kupříkladu kostra mamuta v životní velikosti připomíná dech beroucí majestátnost vyhynulých živočišných druhů. Model jistě zaujme malé i velké návštěvníky. Ohlédnutí za fascinující minulostí nám pomůže pochopit souvislosti vývoje planety, ale také její křehkost a potřebu ji chránit,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová.
„Moderní zoologické zahrady, mezi něž ta ostravská bezesporu patří, už dávno nejsou jen o prezentaci exotických zvířat. Vzdělávání dětí i dospělých patří neodmyslitelně k jejich činnosti. A pokud je podáno zábavnou a originální formou, může být učení hračka,“ hodnotí náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová.
„Osvěta široké veřejnosti, která je nesmírně důležitou úlohou moderních zoologických zahrad, probíhá v naší zoo nejen prostřednictvím živých vyslanců živočišné a rostlinné říše, ale i pomocí různých edukačních a hracích prvků. Jde nejen o tradiční informační panely a cedulky, ale čím dál více i o interaktivní a herní koutky a různé jiné názorné ukázky. Jednou z novinek jsou právě modely zvířat, které jinak „naživo“ vidět nemůžete, například v hlubinách žijící „fosílie“ latimérie, obří mořská želva kožatka nebo modely člověkem vyhubených obřích druhů lemurů. Dalším zpestřením jsou pak kosterní repliky v životní nebo nadživotní velikosti. Poslední z nich je právě model kostry mamuta z Bornau v životní velikosti, který jsme mohli vybudovat díky výrazné podpoře Moravskoslezského kraje. Tento jedinečný model se pro svou velikost, atraktivitu a popularitu mamutů mezi lidmi jistě stane dalším z míst ostravské zahrady, kde se návštěvnici zastaví a třeba i zamyslí nad tím, že poslední trpasličí mamuti přežívali na Wrangelově ostrově ještě před dobou opravdu nedávnou. Málokdo ví, že vyhynuli či byli člověkem vyhubeni teprve v době 2 tis. let před naším letopočtem,“ říká ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas.
Model mamuta v Zoo Ostrava vznikl za finanční podpory Moravskoslezského kraje.