Legendární latimérie podivná v zoo

Tento podivný tvor, který byl nesprávně považován za rybu, je v ostravské zoologické zahradě k vidění v Pavilonu evoluce jako model v životní velikosti. Prezentuje zde nejen fenomén evoluce, ale i velice krásný příběh.

Legendární latimérie podivná v zoo

Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) byla poprvé ulovena v 1938 jako první živý zástupce lalokoploutvých. Do té doby byl podobný živočich znám pouze ve fosilním záznamu z období minimálně před 70 miliony lety. Její nejbližší příbuzní vyhynuli na konci druhohor a všichni lalokoploutví byli považováni za vyhynulé. Latimérie je zástupcem rodu, který prošel předlouhým časem, aniž by se jeho vnější morfologie podstatně změnila. Nepřesně takové organizmy označujeme pojmem „živoucí fosilie“. Odborně se tyto druhy nazývají panchronické. Latimérie tak například pamatuje Afriku ještě celou zalesněnou, tedy včetně východního pobřeží, kde dodnes v nevelkých počtech přežívá. V Červeném seznamu je zařazena v kategorii kriticky ohrožený druh.

Latimérie dorůstá délky až 2 metry a váží okolo 90 kg. Tvarem těla, šupinami a ploutvemi připomíná ryby, jde však o zástupce třídy nozdratí (Sarcopterygii), která se odlišila od ryb již před více než 410 miliony let. Vyskytuje se v hlubinách Mosambického průlivu, okolí Komorských ostrovů a v jižní Africe. Je vejcoživorodá. Její masité ploutve mají vnitřní stavbu podobnou stavbě končetin čtyřnožců. Název nozdratí je odvozen od přítomnosti vnitřních nozder (choan). Ty později čtyřnožcům umožnily dýchat atmosférický kyslík i při zavřených ústech. Již nejstarší vyhynulé formy nozdratých měly plicní vaky. Nozdratí zahrnují vedle latimérií i všechny vyhynulé lalokoploutvé formy, ale také starobylé dvojdyšné (Dipnoi), z nichž dodnes přežívá šest druhů bahníků. Jeden (živý) zástupce, bahník západoafrický, je také k vidění v ostravském Pavilonu evoluce.

Latimérie byla dlouho považována za nejbližšího žijícího příbuzného suchozemských čtyřnožců (obojživelníků, savců, dinosaurů), avšak postrádá choany a plicní vak má zarostlý tukovou tkání. Výchozí skupinou čtvernožců jsou vymřelí lalokoploutví ze skupiny Rhipidistia a jejich nejbližšími recentními příbuznými jsou právě bahníci, kteří mají zachovány jak choany, tak i funkční plicní vaky.

Časosběrné video zachycuje, jak model latimérie vznikal. Předlohou byly fotografie pořízené v několika světových muzeích, kde jsou preparáty tohoto unikátního živočicha vystaveny.

Autor:
Vydáno: