Ledové město Beroun o pololetních prázdninách

Dnešní den volna na našich školách byl ve znamení pololetních prázdnin. I my měli pololetní prázdniny, ale malá část našich dětí z družiny si tento den trochu zpříjemnila. Proč se nedovědět další zajímavosti z našeho města či nejbližšího okolí.

Ledové město Beroun o pololetních prázdninách

Ráno se scházíme v osm hodin u školy a na krátkou dobu odcházíme do družiny. Seznámíme se s tím, co nás čeká a co dnes nemine, co nového poznáme a s čím se seznámíme. Připomínáme si v letošním roce 50. výročí CHKO Český kras, který byl vyhlášen v roce 1972. Nachází se ve Středočeském kraji mezi Prahou a Berounem, turistům je nejvíce známá oblast Karlštejna. Na severu Český kras sahá až po Mořinu a Loděnici, na západě po Koněprusy, na jihu po Všeradice a Zadní Třebáň. A než se vydáme na zimní procházku, čeká nás ještě četba z knihy Viktora Palivce, Pověsti zlatého koně. Jde o pověsti z Koněpruského kraje. Pověsti zachycují historii kraje a společenských proměn od mýtických dob až po dnešní časy. My jsme si přečetli pověst O mysliveckém mládenci Vojtěchovi, který honil lišku a zabloudil v jeskyni, do níž vlezl. Seznamuje nás s neuvěřitelnými věcmi, kterých byl svědkem a jak byl rád, když se z toho všeho dostal. Spisovatel Viktor Palivec žil v Berouně do roku 1964 a pak již odchází do Prahy.

Po dokončení pověsti máme malou svačinku a odcházíme společně na zimní procházku. My jsme si ji nazvali „Ledové město Beroun“, ale dnes určitě ledové nebylo. Po nočním dešti se vyjasnilo a bylo docela příjemně. Naše cesta vede přes železniční most, podél trati k vlakovému a autobusovému nádraží. Cestou pozorujeme již skoro probouzející se přírodu, sleduje stav na Berounce a pokračujeme do Muzea Českého krasu. Zde chceme navštívit výstavu „Jídlo deseti staletí aneb Vánoce na talíři“. I když je již po Vánocích, přesto jsme se jen trochu o nich zmínili, ale většinu času jsme věnovali našemu stravování. Po celou dobu se nám velmi věnovala paní průvodkyně Mgr. Jana Šuchmová, jež nám celou dobu krásně přiblížila a popsala. Během prohlídky padalo i mnoho kontrolních otázek, na které jsme vždy věděli odpověď. Seznamujeme se se způsobem získávání potravin, jejich zpracování a uchování, ale i konzumace. Můžeme si svými ručičkami vyzkoušet pletení vánočky, výrobu strouhanky na ručním mlýnku, vážení pomocí závaží na mechanické váze, poznávání koření po hmatu a po vůni. Na vlastní oči vidíme lednici z 50. let, váhu decimálku, ruční odstředivku na mléko nebo také ozdobnou zásobnici na potraviny ze slámy. Prohlížíme si i vybavení kuchyně a jídelny z doby našich prababiček. Můžeme si též zjistit, jakou zvěř mohl lovit kníže sv. Václav, pokud se nebojíme sáhnout do tlamy medvěda, můžeme zjistit, co tato šelma žere. Na kole štěstí si vytočíme své denní pokrmy, z kterých některé ani neznáme.

Tolik informací a nových pojmů, o kterých někteří z nás neměli ani tušení, jsme se dnes dověděli. Za tímto úspěchem stojí paní Mgr. Jana Šuchmová, které patří opravdu velké díky. Věříme, že se s ní ještě někdy setkáme, až příště navštívíme Muzeum Českého krasu.

Autor:
Vydáno: