Koncert kroužku flétnistů
Přiblížil se konec školního roku a s ním také končí činnost kroužků ve školní družině. Jedním z nich je i kroužek hraní na zobcovou flétnu. Během školního roku děti z kroužku několikrát vystupovaly na veřejnosti – například při Berounském adventu na náměstí, v parku u školy při vítání jara a nedávno i v Domově pro seniory TGM Beroun.
Nyní se děti chtěly pochlubit svým rodičům, prarodičům i sourozencům, co se během celého roku naučily. A tak jsme pro ně ve škole odpoledne 24.6. uspořádali malý koncert.
Po přivítání rodičů a dalších hostů děti nejprve předvedly, jak ovládají prstoklad, kdy za daného rytmu musely rychle střídat tóny v, „diktátu“ jednotlivých not. Pak děti hrály vzestupnou melodii – začátečníci část stupnice G dur a pokročilí celou stupnici C dur, a to i opakovaně. Když se děti dostatečně rozehrály, následovaly skladby za doprovodu nahrávky z CD, kdy hráli podle not nejprve dvě skladby začátečníci a potom se k nim přidali i pokročilí s dalšími třemi skladbami. Potom následovalo pásmo písniček, které děti nejprve zazpívaly s kytarou a potom je zahrály společně s hudebním doprovodem z CD. Zazněly písničky: Zajíčku v lesíčku, Běžela ovečka, Zlatá brána, Sedí liška pod dubem, Kočka leze dolů, Pod naším okýnkem. Pásmo bylo zakončeno písní „Byla jedna babka“, kterou děti při repetici zahrály dokonce dvojhlasně. Byly za to odměněny bouřlivým potleskem. Poté vystoupilo trio dětí z pokročilých – Viky Csiriková, Dorotka Dubnová a Alík Balog a společně zahráli písničku „Komáři se ženili“, kterou se naučili nazpaměť.
Nakonec každé dítě vystoupilo sólově, kdy zahrálo dvě písničky podle svého výběru, kdy děti využily nejen repertoár písní, které se během roku učily v kroužku, ale zazněly i písničky, které si samy nacvičily doma - např. „Non stop“ – píseň od Michala Davida, kterou zahrál Vojta Heran a nebo skladbička z vlastní tvorby o divokém kanci, kterou si sám vymyslel a naučil hrát Alík Balog.
Koncert se dětem vydařil, a i když sem tam někdo něco málo pokazil, všichni se moc snažili a hráli s radostí, a to je známka toho, že je hraní na zobcovou flétnu baví. Děti byly za svoji píli a vytrvalost odměněny malou sladkou píšťalkou a Pískacím vysvědčením, na kterém chyběla známka, ale myslím, že si všichni zasloužili velkou jedničku.