Jumanji, aneb dobrodružství v Nebřezinské jungli
V sobotu 29. 6. 2019 před osmou hodinou jsme se všichni sešli u Berounské základní školy a vyrazili směr novému dobrodružství v Nebřezinech. Před vstupem do tábora na nás už čekala Kačka s ostatními vedoucími. Stáli jsme před obří televizní obrazovkou a museli jsme se rozhodnout, zda začneme hrát JUMANJI, není to jednoduché rozhodnutí „Jakmile začneš hrát, musíš dohrát.“ Jednohlasně jsme se rozhodli začít hrát. Prošli jsme televizní obrazovkou a získali životy na zápěstí.
Nejprve jsme se rozdělili do družin a pak vyrazili vyrábět figurku do hry, vlajku a poštovní schránku. Na všechno jsme měli jedno odpoledne. Vyhrála družina č. 1, která se pojmenovala MAMAL. Do poštovní schránky, jsme každé ráno obdrželi deník JUMANJI. Každé číslo se věnovalo jinému tématu a vždy jsme v něm našli užitečné informace.
Druhý den už nebyl tak hektický, ale celý dopolední program jsme museli zpívat, protože nás zužovali krvelačné masožravky a jediné co je odpuzovalo byl náš zpěv. Vyráběli jsme hudební nástroje a skládali svoje písničky. V tomhle se ukázala jako nejlepší skupina č. 2 Bezobratlí, kteří složili písničku na melodii písně We will rock you. Masožravky se nám povedlo zahnat, ale přilítl roj divokých včel a my prchali spát do lesa.
Další den ráno, jsme se vrátili plní dojmů z lesa, nikdo z nás do té doby netušil, že to v lese v noci tolik žije. Po obědě jsme vyrazili na výlet po okolí, čekali nás obálky s popisem trasy a úkoly. Cesta ubíhala a my ani nevnímali kolik kilometrů jsme ušli.
Každé ráno jsme házeli kostkami a posouvali svoje figurky na hrací desce, když nám Kačka oznámila, že se Země dostala mimo Mléčnou dráhu a my ji musíme vrátit zpět. Stavěli jsme kuličkovou dráhu a přichystali tam Černé díry na ostatní skupiny. Cílem bylo projet kuličkovku na co nejmenší počet šťouchů. V této disciplíně vyhrála skupina č. 4 Sokolové, kteří zvládli všechny 4 dráhy za 98 šťouchů. Večer jsme se museli vydat na cestu temným lesem, abychom se ztratili z dohledu lovce. Vedoucí nás odvezli do lesa a my se měli v co nejkratším čase vrátit do tábora. Všichni jsme se našli, jen skupina č.3 Ryby zabloudila, ale i oni se nakonec po 79 minutách vrátili do tábora, všichni a plní zážitků.
V noci jsme někde překročili Bludný kořen, takže celé dopoledne jsme se točili na rozcestích, vždy jsme si hodili kostkou a ta nám řekla, zda půjdeme doprava, doleva, rovně, zda budeme včet, klusat apod. Záznam naší trasy jsme si pečlivě zaznamenali a po 40 rozcestích jsme se vrátili od tábora a nakreslili naší mapu. Odpoledne na nás v lese čekali bobky permoníků, které byli plné diamantů. Plni síly a odhodlání jsme se vrhli do latríny a sbírali bobky, z kterých jsme v táboře kutali diamanty, které jsme následně proměnili za MANJI (táborovou měnu).
Konečně jsme na stopě velkému diamantu, který musíme zasadit do zámku, diamant se nachází někde v Plzni. Dostali jsme obálku s penězi a vyrazili na cestu. Měli jsme zjistit několik informací v Plzni, například kolik pítek je v Křižíkových sadech, kolik je fontán na náměstí…Všechny údaje jsme dosadili do předpřipravené rovnice a vyšla nám souřadnice kde se nachází náš diamant. Nebřeziny!? Ano je to tak, diamant jsme opravdu měli celou dobu kousek od tábora, našli jsme ho zavěšený pod mostem, přes který denodenně chodíme. Důležité je teď najít zámek a neztratit diamant.
Bohužel lovci jsme neunikli, a tak jsme museli najít několik stop zvířat odlít je, abychom ho svedli na jinou cestu.
V neděli nás vypekla kuchyně, řekla ať se předvedeme a uvaříme slané a sladké jídlo. Naštěstí nám k ruce byla Ester a Bára ze známé kuchařské televizní soutěže. Vytvořili jsme si vlastní třička MastrŠéf, MasterFish a MasterŠéf. Na konci vaření vše zhodnotili vedoucí, kteří pro nás připravovali program na další den a v táboře vůbec nebyli. Byly to skvělé zážitky a Bára s Ester se nám na závěr všem podepsaly.
V pondělí jsme se učili šifry, dobývali jsme Mayskou pevnost a odpoledne vyzkoušeli šifry v praxi. Ti nejlepší z nás to zvládli za 58 min, včetně všech trestných minut (za každé špatně vyluštěné písmenko byla minuta navíc), ti poslední v součtu měli 707 minut.
V úterý jsme vyrazili na výlet do Plas, kde jsme se ponořili do tajů Fantasy světa a zahráli si minigolf. to nám zabralo většinu dne a pak jsme si zahráli už jen pár her na louce za městem a vyrazili do místních obchodů utratit poslední kapesné.
Ve středu už se schylovalo ke konci celotáborové hry, napětí rostlo, kdo vyhraje poslední soutěže a změní to dosavadní pořadí družin? V noci jsme našli zámek, do kterého bylo možné zasadit naše diamanty. Ve čtvrtek ráno jsme se všichni shromáždili na nástupu a čekali na naše vedoucí až nám donesou naše diamanty, abychom mohli ukončit hru. Naše vzrušení bylo během minuty pryč, vedoucí družiny č.2 hlásí že diamant nemá…Stejně tak ostatní vedoucí. Následně jsme se dozvěděli, že vedoucím ukradli diamanty mravenci. Musíme tedy najít všechna mravenčí vajíčka a v nich se dozvíme, kde hledat náš diamant. V poledne jsme úspěšně přinesli diamant do tábora a do večera jsme ho nedali z ruky. Odpoledne jsme vytvořili časopis o tom, jaké to ve hře bylo a už se chystali na závěrečný hlavní nástup. Po zakreslení všech bodů, bylo jasné, že vyhrála skupina č. 1 MAMAL.
V pátek ráno už jsme všichni zapomněli křivdy z předešlého dne a připravili se na další soutěž, tentokrát jsme všichni opět na začátku. Poklad. Šifrovaná trasa, která nás dovede ke sladkému pokladu. Byla to náročná cesta, během které jsme několikrát zmokli. Nakonec první dorazila opět skupina č. 1 MAMAL. Odměnou pro všechny ostatní byli řízky, které byli k obědu. Po obědě proběhl dlouhý odpočinek a balení. Po večeři pro nás vedoucí uspořádali diskotéku, na závěr, které jsme si vypustili balonek do nebe každý se svým přáním.
Všechno někdy končí. Pro nás je to letošní tábor, ale už teď se těšíme na další ročník a jsme zvědavi, jaké téma si pro nás vedoucí připraví. Bylo to úžasných 14 dní, na které budeme vždy rádi vzpomínat.
Ing. Kateřina Paličková
hlavní vedoucí