Hulman jávský
Malému samečkovi jsou sice již tři měsíce, ale prvních šest týdnů musel být se svojí matkou od skupiny oddělen, protože ostatní dvě samice o něj projevovaly nadměrný zájem a hrozilo, že jej matce seberou a ona nebude mít možnost mládě kojit.
V takových případech je však velice důležité, aby zvířata měla mezi sebou stálý kontakt, což bylo umožněno přes hrazení z mříží. Po nezbytně dlouhé době se dvojice ke skupině připojila a celý odchov probíhá bez problémů. Návštěvníci mohou mládě vidět po celou dobu, kdy zvířata pobývají ve venkovním výběhu, a nutno dodat, že tato expozice budí zaslouženou pozornost. Jednak tím, že malý sameček je právě v nejroztomilejším mláděcím věku, ale také tím, že dospělí jedinci jsou v obličeji podobní maskám z filmu Planeta opic, což je samozřejmě zdrojem komentářů.
Zoo Ústí nad Labem chová čtyři jedince v dospělém věku – šestiletého samce Arona, který se narodil v Zoo Dvůr Králové, a tři samice z ústeckého chovu. Matkou se stala sedmiletá Happy, je to její druhé mládě, ale první úspěšný odchov. Ústecká zoo začala tento druh listožravých primátů, kteří jsou velice nároční na krmení, chovat v roce 1999. Jejich potravu totiž tvoří pouze zelené listí, speciální granule a jen nepatrné množství zeleniny. Ovoce nesmějí dostávat vůbec, neboť jejich trávicí trakt není takové potravě přizpůsoben. Při nesprávném krmení u nich dochází k průjmům, bolestem břicha, nadýmání, což mnohdy končí až smrtí zvířete.
Chov v zoologických zahradách je řízen Evropským chovným programem (EEP) a jeden z ústeckých zoologů je členem komise, která rozhoduje a vydává doporučení při přesunech zvířat. V Mezinárodní červené knize ohrožených druhů (RDB) je hulman jávský veden v kategorii „zranitelný“, početní stavy těchto zvířat mají klesající tendenci. Platí pro něj i ochrana v rámci Washingtonské konvence (CITES), která reguluje mezinárodní obchod s těmito primáty.