Galén

Kolem roku 129 se v Turecku narodil muž, který si dovolil tvrdit, že se lidský organismus od toho zvířecího moc neliší. Celým jménem se jmenoval Klaudios Galénos, ale říkali mu Galén. O vědu se zajímal už jako mladý kluk, bavilo ho řešení zapeklitých úkolů matematických, nadšený byl z filozofie i ostatních humanitních věd. Jak by ne, vždyť jeho otec byl věhlasný matematik a architekt Nikón.

Galén se definitivně až po smrti svého táty rozhodl, že se chce věnovat medicíně. Jestli mu něco v této cestě překáželo, byla jeho vznětlivá povaha. Byl prý domýšlivý, arogantní, věčně nenaladěný a nepříjemný. I k pacientům se choval neurvale a snad neměl ani žádné přátele. Aspoň se o žádném z nich ve svých dílech nezmiňuje. Oblíbeným se stal hlavně u vlivných obyvatel Říma, císařů a hodnostářů. Ti neváhali za léčení zaplatit poměrně vysoké částky. Galén totiž bohatým lidem účtoval až 15 krát větší částky, než bylo obvyklé.

Jeho moderní myšlení bylo natolik jiné, že ostatní mladí lékaři se proti němu postavili. Žádný z nich neměl takové znalosti, nikdo z nich necestoval po evropských zemích a nenasbíral tolik zkušeností. Galén byl z jejich chování znechucený a rozhodl se odjet do Říma a dál pokračovat v lékařské praxi už tady.

Na slávu a obdiv v novém domově nemusí dlouho čekat. Vyučuje anatomii, nad jeho schopnostmi lidé žasnou. Přichází k němu prestižní klientela, pracuje jako osobní lékař několika císařů. A znova se ozvaly nepřátelské hlasy, popudil si tím do té doby věhlasné římské doktory.

Galén se neostýchal svoje pokusy provádět veřejně na náměstí. Když chce demonstrovat přerušení krčních nervů, přivede prostě živé prase a za obrovského kvikotu mu přetne jeden nerv po druhém. Svoje chirurgické zkušenosti podrobně zapisuje do rozsáhlých svazků.

Byl pravděpodobně první, který tvrdil, že v žilách koluje krev a ne vzduch. Jízlivě se vysmíval všem ostatním názorům, nedokázal připustit, že by v něčem neměl pravdu. Své odpůrce veřejně a ostře kritizoval. Snad jediným, s kým souhlasil, byl Hippokrates. Galén se podobně jako on klonil k myšlence, že za rovnováhou v těle stojí čtyři základní tekutiny, krev, hlen a dva druhy žluči.

Všiml si taky toho, jak velký rozdíl je mezi tepnami a žílami. A srdce podle něho přivádělo do lidského těla teplo, odkud ho potom rozvádělo dál. Nejdůležitějším orgánem měla být játra, považoval je za motor celého metabolismu, měla vytvářet i pohánět krev.

Doktor Galén doslova předběhl svou dobu. Jeho znalosti o fungování těla byly ohromující. Troufl si operovat lidský mozek nebo oči. To se po jeho odchodu nikomu nepodařilo zopakovat ještě dalších dva tisíce let.

Zůstalo po něm tak rozsáhlé dílo, že je otázkou, jestli všechny ty stovky knih mohl za svého života stihnout napsat sám. Dodnes se zachovalo přes 300 jeho děl a podle některých z nich se léčilo ještě v 17. století.

Doktor Galén byl podle historických pramenů arogantní a neústupný protiva. Ve spoustě věcí se i mýlil, ale jeho jméno v lékařství zůstává právem zapsané zlatým písmem.

Autor:
Vydáno: